| [1] |
268 B. IV. Snčmowní wecč České r. 1450.
|
|---|
| [2] |
Podlé toho Waší Milosti, páni, a těž i wám prietelé mili, oznamuje a wedeti
|
|---|
| [3] |
dáwá, ač kteří newiete, že pání ubrmané JM" i také druhé straně rok jsů položili
|
|---|
| [4] |
w Pelhtimowë w nedèli prôwodni najprw piisti. A tak slyšaw pán nas, pan Jiřík,
|
|---|
| [5] |
kterak mnozi lidé po zpráwě nejisté některých, široce po krajích, a zwláště: w tomto
|
|---|
| [6] |
kraji Plzenském, mluwili jsû, majíce zato, jakož i jistě snad někteří: maji, by JM“ byl
|
|---|
| [7] |
příčina tech nesnazi w tóto miere w zemi wzniklych, a żeby JM* byl toho snad
|
|---|
| [8] |
i někaký počátek: protož teď pánu našemu, jakož sme již powěděli, i straně druhé,
|
|---|
| [9] |
rok, tak sé nadéje, w Pelhiimowe na to jest položen, žeť tu bohdá shledáno býti
|
|---|
| [10] |
mó, ktot ¢im winen i také newinen jest. Prosit wsech na tomto sjezdu společně,
|
|---|
| [11] |
i každého zwláště, a žádá pánuow, rytieřów , zeman i měst, aby také ráčili při
|
|---|
| [12] |
tom býti a byli w Pelhrimowé k tomu dni, jakož sme řekli dřéwe. Zadat pan nas,
|
|---|
| [13] |
a welmiť by to rád widěl, by přítom bylo dobrých lidí, cožby najwiece býti mohlo.
|
|---|
| [14] |
Tu bohdá srozomiete a zwiete, wy i jini dobii Jide, práweli jest o JM“ to šířeno
|
|---|
| [15] |
Gi neprawe, a ktot wżech nesnazi téch byl a jest príčina, neb kto také w tom ne-
|
|---|
| [16] |
winne jest pomlüwàán. Nebt pin nas i do jich domuow některé o též chce obe-
|
|---|
| [17] |
slati, a wždy hledětí toho, cožby dobrých lidi mohlo najwiece, by bylo podobné
|
|---|
| [18] |
i z jiných zemí, pří tom býti; aby asponě wěděli, kým jest a kterak to šlo, neb
|
|---|
| [19] |
kterakby se měli potom, budeli potřebie, k tomu přímlůwati a k čemu piićiniti,
|
|---|
| [20] |
nejistymi sè powóstmi klatiti nedaduce. Kaidyt sam od sebe muož tomu rozuměti,
|
|---|
| [21] |
žeť našemu pánu wálek a nesnázi Zadnych potiebie nenie. Jestit, wieme, tech
|
|---|
| [22] |
JM" záhub a zlého této země tak lito, jako komu; newyměňujemť ižádného.
|
|---|
| [23] |
Pakliby kto při tom býti nechtěl, aneb sě komu nezdálo, a potom snad
|
|---|
| [24] |
wżdy jesté reói a pomlüwani o pànu nasem takowych nepozuostal: tedt my od
|
|---|
| [25] |
pána oswédéujem, i sami byste rozoměli, zetby takowy rad pánu i ji . . . ") 3kodil,
|
|---|
| [26] |
ponèwadZ by neuptalé prawdy wédéti nechteje . . . . . ws3eteéné tak utrhal.
|
|---|
| [27] |
Dalet slyst pan nas, 2ebyste s markrabt Misenskym w swazky nékaké chtěli
|
|---|
| [28] |
wjiti. Wie to každý z wás, že markrabě Mišenský starodáwný zemé této jest ne-
|
|---|
| [29] |
přietel; ježto kdež jest kdy mohl ke škodě nebo k hanbě tomuto králowstwi co
|
|---|
| [30] |
učiniti, nad jiné cizozemce wždy hledel toho beze wsie litosti , a radost toho měl
|
|---|
| [31] |
i chlůbu. Zwlaste pak w této mieře nepříetel našeho pána jest zjewný, a mnoho
|
|---|
| [32] |
dobrým lidem již to známo jest, i bude ještě bohdá šíř oznámeno, co a kterak
|
|---|
| [33] |
jest nad služebníkem jeho panem Sumburkem pres wsecka rownà podäwanie uèinil,
|
|---|
| [34] |
i nad jeho sirotky, ježto náš pán to siroce muoZ prowesti. l wéiit wám pani, a
|
|---|
| [35] |
též i wám piietelé, že toho nikoli neučiníte, byste takowému jeho w té mieře, i
|
|---|
| [36] |
jeho wsech piâtel, a tohoto wseho krälowstwie däwnému neptieteli, mèli ke škodě
|
|---|
| [37] |
našeho pána, markrabí již powédénému ku posile, i k zahub& zemé wchazeti s nim
|
|---|
| [38] |
1) Chyba w originálu ; tak i doleji.
|
|---|
