| [1] |
B. IV. Snimowni wici Ceské r. 1449. 255
|
|---|
| [2] |
beze wil lsti zdrżeti a w skutku zachowati, naplniti i uéiniti wiechno podlé wy-
|
|---|
| [3] |
kazanie smlüwy swrchupsané a podlé wznénie wjpowédi, kteráž se stane; a to pod
|
|---|
| [4] |
mú dobrú ctí a wčrú kresťanskú, jako dobrý člowčk. A my a. D. c. d. e. oc. (aż
|
|---|
| [5] |
do dwanácti) rukojmč za swrchupsaného pana Oldřicha jistce našeho, za zdrženie
|
|---|
| [6] |
wšech swrchupsaných wěcí slíbili jsme a mocí listu tohoto jednostajně ruků spo-
|
|---|
| [7] |
leční a nerozdielnů wšichni slibujem, pod základem deset tisíc kop gr., jestližeby
|
|---|
| [8] |
nadepsany pan Oldřich anebo jeho pomocníci odpowědní zašlí, aneb služebníci a
|
|---|
| [9] |
lidé poddaní jich, čehožkoli w tomto listu popsaného, buďto smlůwy, příměřie
|
|---|
| [10] |
aneb wýpowčdi ubrmanské, nezdržal aneb nezdrželi , a podlé smläwy swrchupsané
|
|---|
| [11] |
wykázanie neoprawil neb neoprawili, tak žeby pro takowé nezdrženie neb neopra-
|
|---|
| [12] |
wenie na pana Oldřicha, jistce naseho swrchupsaného, ti étytie páni ubrmané swr-
|
|---|
| [13] |
chujmenowani zäklad seznali jednoswornè: tehdy my swrchupsani rukojmé, základ
|
|---|
| [14] |
tak seznaný swrchupsaný, totiž deset tisíc kop groš. máme a slibujem dáti, splniti
|
|---|
| [15] |
a zaplatiti nadepsanému panu Jiříkowi wěřiteli našemu hotowými penězi, totiž neb
|
|---|
| [16] |
zlatými dobrými Uherskými, také groši dobrými , také i penězi dobrými obecně
|
|---|
| [17] |
w zemi bernÿmi, we dwû mèsieci po ubrmanském seznänie najprwe pořád zbě-
|
|---|
| [18] |
hlých bez poručenie a odtahowánie dalšieho oc.
|
|---|
| [19] |
|
|---|
| [20] |
»Zpráwa posluow od pana zpráwce do Mosta poslaných, rokowat o při mezi mar-
|
|---|
| [21] |
krabí Mišenským a týmž p. zpráwcem.« (Zkopie arch. Třeb.)
|
|---|
| [22] |
Bez roku a místa (podobně z r. 1449.)
|
|---|
| [23] |
Když sme nynie byli přijeli do Mosta, rokowat s markrabí Mišenským a s jeho
|
|---|
| [24] |
raddů, mnoho nám méně podáwáno na počátku, nežli když sme rokowali we Chbě.
|
|---|
| [25] |
A po mnoho řečech mezi námi prošlých, markrabě Albrecht Bramburský a mar-
|
|---|
| [26] |
krabě mladý Mišenský mluwili s námi, abychom jim powěděli konečně, na čemby
|
|---|
| [27] |
chtěl pan zprawce piestati s prately swymi, Ze toho nechtie Misenskému druhé
|
|---|
| [28] |
straně powědieti, než sami od sebe chteliby oné straně toho podati, i wèrnè se
|
|---|
| [29] |
ktomu priéiniti, zdaby k tomu piiwesti mohli. Takž i powěděli sme jim, že k menšie
|
|---|
| [30] |
summě my swoliti nemuožem, než aby za wězně bylo 30,000 zlatých dáno, za
|
|---|
| [31] |
Hoerswerd 10,000 zl. a ktomu základ za wězně, kteříž sů se nepostawili, ježto
|
|---|
| [32] |
za ně pan Gerowský slíbil; a pan Doninský za swé dědictwie chtěl 10,000 zl
|
|---|
| [33] |
mieti. Tehdy markrabie oba s onú stranú rozmluwiwše, potom nám powedčli, že
|
|---|
| [34] |
jiti nikoli to nemuoże, пей tak sami od sebe mluwili, żeby se chtěli: k tomu při-
|
|---|
| [35] |
činiti, by pak i swym doloZiti meli, aby 30,000 zl. za wsecko bylo dáno, a ten
|
|---|
| [36] |
zaklad za wézné nepostawené ktomu. Toho pak dliho my sme odmliwali, chtiece
|
|---|
| [37] |
râdi wiec pfitähnüti, i o to několikrát do Lin sme ku pánóm z sebe wysielali,
|
|---|
| [38] |
widy se o ty wéci trüc, aZ sme jim byli pólpáta tisice ulewili. Potom knieżata
|
|---|
| [39] |
s námi opét mluwili, prawiec k swé wiere a k swé cti i pod prisahü, Ze wyse
|
|---|
