EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
264 В. Ш. Snémownj wie Ceské r. 1440.

[2]
sich králuow šťastné paměti k sirobě prisla jest, a tak země i s námi bez pána
[3]
zuostala a bez krále : tehda my páni, rytieti, panoše, zemané i města téhož: krá-
[4]
lowstwie Českého, chtiece rádi, jakož z přirozené powinnosti k tomu sme zawá-
[5]
zäni, čest a dobré téhož králowstwie s pomocí boží coż najdále mózeme opatiiti,
[6]
a nesnází, wálek, nepokojuow i mnoho zlého chtiece sie uwarowati a wystřieci,
[7]
sněm obecný a walný wšeho králowstwie Českého v Praze městě hlawniem o wo-
[8]
lenie krále sobě a témuž králowstwie učiniwše a složiwše, a o to sie i skutečně
[9]
sebrawše, ačkoli někaké ustrky mezi sebů o to měli sme: wšak pánu bohu -
[10]
kujice wsichni pani, rytieti, zemané, panose i mésta krälowstwie swrchupsaného
[11]
na tom sme jednostajné a spoleéné ustanowili sie a swolili, że bez úrazu a po-
[12]
horsenie wselikakého práw a swobod každého z nás, krále a pána budücieho ze
[13]
spolka woliti sobě máme. A když pána a krále, tak jakož již dotčeno jest, wo-
[14]
leného zde w zemi přijatého a řádně korunowaného budeme mieti: tehda týž král
[15]
a pán náš, podlé naších práw a swobod, o ty wéci, o nichz swrchu zmienka
[16]
jest, näs podlé sprawedliwosti sjednati a srownati; tak aby každý podlé swého
[17]
řádu a stawu pii swych práwiech a swobodách zuostawen byl.

[18]
Toho wšeho na swédectwie i na potwrzenie, coZ swrchu psáno stojí, my
[19]
wsichni swrchupsani pani, rytieti, zemané, panoSe a mesta, pečeti sme swé wlastnie
[20]
prawym nasim wëdomim, jménem wseho snèmu swrchupsaného, z jednostajného
[21]
wsech swolenie piiwesili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán w Praze na sněmu
[22]
obecném, w středu den sw. Wita, léta od narozenie syna bozieho tisicého čtyř-
[23]
stého étytidcâätého.

[24]
5.

[25]
Pijsaha wolitelüw.

[26]
In hac forma praestiterunt juramentum electores Regis Bohemiae, quilibet in speciali:

[27]
N. přísahám bohu, matce božie, wšem swatym, i obci wsi koruny Ce-
[28]
ské, že w gednání a wolení krále Českého nebudu jinák raditi ani koho woliti
[29]
z wuole a ümysla swého, neZ upiiemné, cozby bylo k chwále bozi a obecnému
[30]
dobrému koruny této, w tom nic nehledě strannieho, ni pro piiezeń, ni pro dary,
[31]
ni pro kterjkoli uzitek swuoj, ani otpierati z hnéwu, nepriezni aneb kterékoli
[32]
nechuti, iádnému а К tomu hodnému, kteryzby byl k tomu nalezen zpósobny,
[33]
tak daleko, jakoby najdéle rozum muoj staéiti mohl. A otěch wěcech potřebných,
[34]
cožkoli bude mluweno, i o wolení krále, slibuji pod tůž přísahů w tajnosti za-
[35]
chowati, a obyčejem ižádným toho newynášeti, ani kterakkoli zjewowati clowéku
[36]
iZádnému. Toho mi buoh pomoz i wšichni swčtí a božie umučenie.

[37]


Text viewFacsimile