EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
242 A. III. Dopisy Zwikowske od r. 1416.

[2]
sem hledél toho wsemi obyéeji, abych wám se .mohl zachowati. A píšete mi pane,
[3]
abych wám psal, co jsem: wéite pane, že jsem bohdá dobrý člowěk; a atbych
[4]
odpowěděl, které strýce mám, nenie toho bohdá jesté pane potiebie. Pakli se
[5]
zdá pane to zwédéti, stuoj se mnü, kdež jest toho miesto, tu bohdà zwies, kdeZ
[6]
ty wéci prawdu beru.

[7]
29.

[8]
Purkrabj Zwjkowsky panu Gindiichowi z Rosenberka.
[9]
Na Zwjkowi, 28 Jul. 1473.

[10]
Urozenćmu pinu, panu Jindfichowi z Rosenberka, pinu mómu milostiwómu.

[11]
Urozeny pane, pane muoj milostiwy! Jakoż mi WM' rozkázala, abych Miro-
[12]
tické k roboté priprawil, to sem z waieho rozkázanie učinil, že sem wzal čtyři
[13]
élowéky odtud z Mirotic a VIII konikuow; a ty sem byl dal na rukojmé aZ do
[14]
dneška po XX kopách. A toho sem jim byl podal, aby mi po dni žali, a jestliže
[15]
se po tom WM' s jich pánem jinak swolite, Zeby robotowati neměli, že jim chci
[16]
jich práci zaplatiti. I postawili mi sie dnes i s těmi koniky, nechtice to učiniti;
[17]
než prinesli mi dwa listy, jeden WM" a druhy mné; jakoz i WM" prípis posielám.
[18]
Na swuoj sem dal odpowěd, kterak mi se zdálo, než w tom sem dotekl, že
[19]
nezby se WM* spolu shledali, 2eby WM obilé na poli zuostalo. A list, kterýž
[20]
od pana Lwa WM swědčil, otewřew jej a prepsaw, i poslal sem jemu jej zase,
[21]
a zawiew jej zase; a tak sem jemu psal, ze WM* zde na Zwiekowé nenie, aby jej
[22]
WM" poslal po swém poslu. A ty lidi i ty koníky chtěl sem dáti ještě na rukojmé,
[23]
ale oni se wyruéiti nechtéli; i wsázel sem je, a coZ mi WM' w tom rozkáze,
[24]
to ja uéinim. Ex Zwiekow, fer. IV post S. Jacobi anno domini oc. LXXIII.

[25]
Jan Stmelinsky z Neprochow, purkrabie na Zwiekowé.

[26]
30.

[27]
Jaroslaw Zmrzlj ze Swogijna hejtmanu Zwjkowskému.
[28]
Na Orljce, 14 Nov. 1416.

[29]
Urozenému panosi Janowi z Trnowé, haitmanu na Zwiekowé, prieteli do-
[30]
brému.

[31]
Službu swû wzkazuji, urozený přieteli milý! A jakož mi píšeš o člowěka
[32]
pána twého Chalance, kterýž jest mi les kradl na mém zbožie, že se tobě zdá,
[33]
žebych toho učiniti neměl, bych naň mocí sahal w tomto slawném přieměřie, a
[34]
že pán twuoj i ni lidé jeho poddaní péče nemají, a žeť sem měl tobě žalowati
[35]
naň. I muožeš tomu dobře rozuměti, z které jest příčiny wzat člowěk pána

[36]


Text viewFacsimile