| [1] |
204 B. II. Zápisy pražské obecný od r. 1421,
|
|---|
| [2] |
drzeti a zachowati üplné a docela, beze wseho preru&enie, pod ztracenim cti a
|
|---|
| [3] |
wiery naàie, kteréž sie tiemto listem odsuzujem, jestliZebychom na éem který kus
|
|---|
| [4] |
swrchupsany piestupili, jehoż boże nedaj, a to na nas očitě anebo hodným swé-
|
|---|
| [5] |
domim bylo dolíčeno a swětle dokázáno. Tomu na swèdomie a jistotu pewnější
|
|---|
| [6] |
pecet našeho města wětší s naším dobrym wédomim i s wóli naší jest přiwěšena
|
|---|
| [7] |
k tomuto listu. Jenž jest dán a psán w Cáslawé, léta od narozenie syna bozieho
|
|---|
| [8] |
tisícieho čtyřistého w jednommezcietmém lété, w ütery po swaté Trojici. (Str. 132).
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Pražané přigjmagj Kauřjmské k swé straně a pod ochranu swau.
|
|---|
| [11] |
|
|---|
| [12] |
„Reversiva civitatibus suprascriptis.“
|
|---|
| [13] |
My purgmistři, konšelé i wšecky obce welikého a nowého měst Pražských,
|
|---|
| [14] |
wyznáwáme tiemto listem wšem, ktož jej uzřie, nebo čtůc uslysie: JakoZ jsû ku
|
|---|
| [15] |
pánu bohu a k nám přístůpili opatrní purgmistr, konšelé a obce města Kůřím-
|
|---|
| [16] |
ského, z náwodu a z zawedenie Sigmunda krále Uherského naši bywše nepřietelé
|
|---|
| [17] |
odpowědní, kteréž jsme swobodně a dobrowolně přijali a přijímáme tiemto listem,
|
|---|
| [18] |
wšecky nechuti, škody i nelibosti nám kterakkoliwèk uéinèné a ukäzané jim pro
|
|---|
| [19] |
pana boha milostiwé odpustejic, üplné mijejic, jim ani kterému z nich ižádnů
|
|---|
| [20] |
mierů zpomínati nemieniece; slibujíce dobrů naší wěrů, beze wšie zlé Isti, jim radni
|
|---|
| [21] |
i pomocní býti proti každému žiwému člowěku, ktožby koliwěk na ně pro ty čtyři
|
|---|
| [22] |
kusy sprawedliwé, hodné a poctiwé, o něž jsme sie zasadili, anebo o kteréž koli-
|
|---|
| [23] |
wěk jiné wčci, swobodám, milostem a práwóm jich škodliwé, sáhl nebo sahati
|
|---|
| [24] |
mienil, wsi moci nasi do toho wšeho, což jmáme i mieti budem, dokudzby toho
|
|---|
| [25] |
i žiwotów našich najdále stáwalo, jim w práwa a w swobody i w milosti jich,
|
|---|
| [26] |
w nichzby poskwrna smrtedlného hřiechu nebyla shledána, nikoli nesahajíc, než
|
|---|
| [27] |
jich wěrně brániec a hájiec, po sobě jich nikoli nepozuostawujíce. | Také jest wy-
|
|---|
| [28] |
mieněno, že ktožby z nich k týmž kusóm přistůpiti nechtěl, ten do dwů nedělí
|
|---|
| [29] |
má sie swobodně beze wšie pfiekazy s swym se wším statkem wybrati, kamžby
|
|---|
| [30] |
sie komu zapodobné zdálo; w kterýchžto dwů nedělí od dánie tohoto lista zběhlých
|
|---|
| [31] |
ižádnému z nich od nás, ani od našich, ižádná škoda dieti (se) nema. (Str. 132).
|
|---|
| [32] |
18.
|
|---|
| [33] |
„Wýnos obce weliké Pražské, učiněný w pondělj před sw. Maij Magdalenü léta
|
|---|
| [34] |
bozieho MCCCCXXI.“ (1421, 21 Jul.)
|
|---|
| [35] |
Najprwé, pro odraženie wšelikterakého domnénie bludów a wseteënosti, obec
|
|---|
| [36] |
wšecka Pražská za jeden člowěk ostáwá a ostati mieni s pomocí boží, a nikoli sie deliti
|
|---|
| [37] |
|
|---|
