EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
D. I. Seznänj swëdkiw od r. 1435 1456. 173

[2]
pro wsechno, neb newieme kterak s nämi buoh uëini;« ale o žádném listu mezi
[3]
nimi zmienky nebylo. À to se d’âlo na dwote u Milhosta; a toho wseho znamenie,

[4]
że byl schryty piijel. A potom odjel zase do Wojkowic, a hned třetí den umřel.
[5]
(Str. 144).

[6]
Jan z Pfiewory, sedénim w Wojkowicích: To mi swědomo , když nebožčík
[7]
Janek z Křiwús byl nemocen, poslal po matku, a s ni Sel sem k němu.
[8]
Tu přiwolati kázaw lidi swé, kázal jim slibiti člowěčenstwie, a oni slíbili. A chtěl
[9]
rad mateti we dsky to zbożie wlożiti; a kdyż se chystal do Prahy, tu kněz
[10]
nedal jemu jeti, protoże byl truden welmi. A když nedali ho wésti do Prahy,
[11]
tehda matce kázal se w lidi uwázati; a ona uwázala se, neb ti lidé slíbili:
[12]
ji élowëéenstwie. A potom matka šla s těmi lidmi před úředníky Pražské, a
[13]
tu se seznali wšichni ústně před úředníky, že slíbili člowěčenstwie; a po-
[14]
dnes z toho propusténi nejsü; a totby i ti lidé musili seznati. Také po smrti
[15]
jeho swrchky wsechny brali sme i koně, tak jakož nám nebožčík byl wšechno
[16]
dal: než záwodníka jeho Jankowa toho mi Běškowec dáti nechtěl, neb nebožčík
[17]
byl u něho w službě, a ten kuoň byl ostal u něho. (Str. 148).

[18]
Dymokury, wes a statek w Bydżowsku.

[19]
R. 1455, 18 Dec. swédectwj k odporu pro Wáclawa Lacenboka.

[20]
Mikuláš z Dymokur, üroénik Matesków ze Záhorie: Byl sem pohoniéem
[21]
u Slotäka w Dymokutiech, kteryZ sedél we dwore na kopci ukostela; a to dobře
[22]
pamatuji, že Wanèk Lacenbok byl ptijel k Slotäkowi, chté küpiti u něho to
[23]
dédictwie. I kázal mi Sloták, abych jej wedl a ukázal jemu dědiny, rybníčky,
[24]
laky, lesy. A on to wse ohledaw kupil-a zaplatil, a na tom sedí do dnesnieho
[25]
dne; a tomu jest na let 40 neb wiec. A na to zbožie Sloták jemu listy zdělal,
[26]
aby jemu we dsky wlożil; pak kdyz Tábori wypálili, tedy jemu ty listy shoraly,
[27]
a on sám utekl do háje. (Str. 107).

[28]
Kotopeky, wes, nynj w Beraunsku, někdy w Rakownicku.
[29]
R. 1456, 29 Jul swédkowé k odaumrtj pro Zdeňka ze Mtihawy.

[30]
Jan z Hotowic, osedlÿ tamże: Swśdomo mi dobie, Ze pani Anna Medkowic
[31]
seděla w Kotopecich za krále Wáclawa, a prodala panu Zdeńkowi z Chayna dwuor
[32]
tudiež; a potom pan Zdeněk dal to sluzebniku a ptieteli swému Drslawowi, kterémuz
[33]
byl dal Alžbětu pannu za manželku. Po smrti Drslawa táž Alžběta wdala se za
[34]
muže jiného, řečeného Jindřich Labut; a potom Labut s tůž Alžbětů swü Zenü


Text viewFacsimile