[1] |
D. I. Seznänj swëdkiw od r. 1435 — 1456. 173
|
---|
[2] |
pro wsechno, neb newieme kterak s nämi buoh uëini;« ale o žádném listu mezi
|
---|
[3] |
nimi zmienky nebylo. À to se d’âlo na dwote u Milhosta; a toho wseho znamenie,
|
---|
[4] |
że byl schryty piijel. A potom odjel zase do Wojkowic, a hned třetí den umřel.
|
---|
[5] |
|
---|
[6] |
Jan z Pfiewory, sedénim w Wojkowicích: To mi swědomo , když nebožčík
|
---|
[7] |
Janek z Křiwús byl nemocen, poslal po mů matku, a já s ni Sel sem k němu.
|
---|
[8] |
Tu přiwolati kázaw lidi swé, kázal jim slibiti člowěčenstwie, a oni slíbili. A chtěl
|
---|
[9] |
rad mateti mé we dsky to zbożie wlożiti; a kdyż se chystal do Prahy, tu kněz
|
---|
[10] |
nedal jemu jeti, protoże byl truden welmi. A když nedali ho wésti do Prahy,
|
---|
[11] |
tehda matce mě kázal se w lidi uwázati; a ona uwázala se, neb ti lidé slíbili: sú
|
---|
[12] |
ji élowëéenstwie. A potom matka má šla s těmi lidmi před úředníky Pražské, a
|
---|
[13] |
tu se seznali wšichni ústně před úředníky, že sů jí slíbili člowěčenstwie; a po-
|
---|
[14] |
dnes z toho propusténi nejsü; a totby i ti lidé musili seznati. Také po smrti
|
---|
[15] |
jeho swrchky wsechny brali sme i koně, tak jakož nám nebožčík byl wšechno
|
---|
[16] |
dal: než záwodníka jeho Jankowa toho mi Běškowec dáti nechtěl, neb nebožčík
|
---|
[17] |
byl u něho w službě, a ten kuoň byl ostal u něho. (Str. 148).
|
---|
[18] |
Dymokury, wes a statek w Bydżowsku.
|
---|
[19] |
R. 1455, 18 Dec. swédectwj k odporu pro Wáclawa Lacenboka.
|
---|
[20] |
Mikuláš z Dymokur, üroénik Matesków ze Záhorie: Byl sem pohoniéem
|
---|
[21] |
u Slotäka w Dymokutiech, kteryZ sedél we dwore na kopci ukostela; a to dobře
|
---|
[22] |
pamatuji, že Wanèk Lacenbok byl ptijel k Slotäkowi, chté küpiti u něho to
|
---|
[23] |
dédictwie. I kázal mi Sloták, abych jej wedl a ukázal jemu dědiny, rybníčky,
|
---|
[24] |
laky, lesy. A on to wse ohledaw kupil-a zaplatil, a na tom sedí až do dnesnieho
|
---|
[25] |
dne; a tomu jest na let 40 neb wiec. A na to zbožie Sloták jemu listy zdělal,
|
---|
[26] |
aby jemu we dsky wlożil; pak kdyz Tábori wypálili, tedy jemu ty listy shoraly,
|
---|
[27] |
a on sám utekl do háje. (Str. 107).
|
---|
[28] |
Kotopeky, wes, nynj w Beraunsku, někdy w Rakownicku.
|
---|
[29] |
R. 1456, 29 Jul swédkowé k odaumrtj pro Zdeňka ze Mtihawy.
|
---|
[30] |
Jan z Hotowic, osedlÿ tamże: Swśdomo mi dobie, Ze pani Anna Medkowic
|
---|
[31] |
seděla w Kotopecich za krále Wáclawa, a prodala panu Zdeńkowi z Chayna dwuor
|
---|
[32] |
tudiež; a potom pan Zdeněk dal to sluzebniku a ptieteli swému Drslawowi, kterémuz
|
---|
[33] |
byl dal Alžbětu pannu za manželku. Po smrti Drslawa táž Alžběta wdala se za
|
---|
[34] |
muže jiného, řečeného Jindřich Labut; a potom Labut s tůž Alžbětů swü Zenü
|
---|