| [1] |
152 C. I. Staré zápisy rodu Sternberského, 1424.
|
|---|
| [2] |
steina mincmeistr na horách Kutnách, Diwis Bořek z Miletinka a Jan ze Smiřic,
|
|---|
| [3] |
rukojmé swrchupsaného p. Alie, s nim a zań slibujem, Ze to wše zdrží a splní
|
|---|
| [4] |
což swrchupsäno stoji. Pakliby toho neučinil a na čem piestúpil, tehda sme pro-
|
|---|
| [5] |
padli čtyři tisíce kop gr. swrchupsaných, jmenem zakladu, miudrym a opatrnym
|
|---|
| [6] |
mužóm purkmistróm, konšelóm i obci měst Pražských, a slibujem dáti a zaplatiti
|
|---|
| [7] |
od napomenutie we dwu nedělí pořád příštích penězi hotowými a bezewšeho pro-
|
|---|
| [8] |
dlenie. Paklibychom toho neučinili, tehda podnikujem wšechno práwo obecnieho
|
|---|
| [9] |
leżenie, jakoby list náš s našimi pečetmi obyčejného leženie na nás měli w městě
|
|---|
| [10] |
Pražském w hospodě, kdež nám od našich wežitelów swrchupsaných bude ukázáno;
|
|---|
| [11] |
a odtud slibujem nikterakZ newynikowati, leëbychom prwé swrchupsany zaklad
|
|---|
| [12] |
i s 3kodami proto wzatÿmi diieweteëenÿm našim wèñitelôm hotowÿmi penèzi za-
|
|---|
| [13] |
platili a splnili docela a úplně. A ktož tento list s jich dobrü wuoli jmieti bude,
|
|---|
| [14] |
ten má wšechna práwa swrchupsaná a t. d. (Ostatek chybj.)
|
|---|
| [15] |
|
|---|
| [16] |
Umluwa mezi p. Alšem Holickým ze Šternberka a panj Perchtau ze Šternberka o zpráwu
|
|---|
| [17] |
statküw gegjch.
|
|---|
| [18] |
W Krumlowe, 91 Nov. 1424.
|
|---|
| [19] |
Já Aleš ze Šternberka, odjinud z Holic, wyznáwám tiemto listem wšem,
|
|---|
| [20] |
kdož jej čísti neb čtůce slyšeti budů: že jsem s urozenů paní Perchtů z Krawař,
|
|---|
| [21] |
sedeniem na Konopisti, taküto umluwu uéinil, jakZ w dole psáno stoji. Najprwe,
|
|---|
| [22] |
Ze pani Perchta jmá kázati slibiti mně jménem s Konopišti a s Sternberkem a coz
|
|---|
| [23] |
k tém hradóm přísluší, i s těmi sirotky, taküzto wymluwu, kdyz ja zastapim
|
|---|
| [24] |
dluhy sirotóí a wywadim ty jisté služebníky, ježto jsů za ně rukojmě a neboli swé
|
|---|
| [25] |
dali, jakožto pana Beneše z Dubé řečeného Libůně a Jakuba z Bezdějowic, také
|
|---|
| [26] |
i jiné rukojmě, a když to učiním, tehdy aby mně hradowé byli sslůpení i s těmi
|
|---|
| [27] |
sirotky ale prwé nic. Pakliby buoh sirotków neuchowal, ale hradowé aby mi
|
|---|
| [28] |
sami byli postüpeni. Také já nejmám paní Perchté nahore psané prekázeti na
|
|---|
| [29] |
tom zboží, dokawadžby ona chtěla s sirotky byti a tak dlůho až do její smrti,
|
|---|
| [30] |
lečby swój staw proměnila. A jestli žeby swój staw proměnila a neboli jí buoh neucho-
|
|---|
| [31] |
wal, tehdy jako swrchu psáno stojí, když já ty dluhy její a rukojmě řádně zastůpím,
|
|---|
| [32] |
tehdy mně to zboží, s těmi zámky nahoře psanými, bez zmatku jmá sslůpeno býti i s si-
|
|---|
| [33] |
rotky. À jà jmám zajistiti, aby sirotkóm nebylo uprodáwáno ani zastawowáno leé w tech
|
|---|
| [34] |
dluzich, kteriz jsu ostali po otci aneb po materi. Také jestlizeby buoh pani Perchty ne-
|
|---|
| [35] |
uchowal, a neboli Petra syna jejieho, a dcera jeji Elska sestra Petrowa zrostala a do-
|
|---|
| [36] |
rostla, žeby jměla wdána býti, aby bez mé wuole nebyla wdáwána, a po ni aby nebylo
|
|---|
| [37] |
dáno celé panstwie, kterézby zuostalo, nez jmenowite tii tisice kop gr. a pét set
|
|---|
| [38] |
|
|---|
