[1] |
136 A. IL. Psany pana Wiléma z Pernsteina r, 1520.
|
---|
[2] |
mohl učiniti, že mi tím tak wděk učiniš, jakoby mně samému učinil, a jistě wic.
|
---|
[3] |
Pak opět nyni nějaký saud jste učinili mezi Smiškem a jeho písařem, a to ten:
|
---|
[4] |
že ste nalezli Smiškowi, aby platil swému písaři dluh nějaký, a zase Smiskowi
|
---|
[5] |
jste nenalezli, aby jemu písař počet učinil, co jest jeho bral a k sobě přijímal;
|
---|
[6] |
a ten písař jest osedlý mezi wámi.
|
---|
[7] |
Pak milj pane hochmistre, u mnet jest jisté podezřelá to wčc příliš; neb
|
---|
[8] |
ji se tu wice pana Heimana dotyce neżli Smiska, ponewadź Smiiek panu Hei-
|
---|
[9] |
manowi statek wšecken dal, kterýž má.
|
---|
[10] |
Pak milý pane hochmistře ! nahlednóte w tu wěc což jest sprawedliwého:
|
---|
[11] |
máli mu Smišek od sebe činiti, ať on Smiškowi též učiní od sebe, jako jest to
|
---|
[12] |
před bohem sprawedliwé. Neb mélaliby ta se kriwda díti, již tak mluwim, jeżto
|
---|
[13] |
se ta wéc wice pana Hermana dotyóe neżli Smiska, ponśwadź mu statek dal, mu-
|
---|
[14] |
silaby se ta wéc jiz k néjakému jinému zpüsobu ztáhnauti. Neb by méla ta kriwda
|
---|
[15] |
strpena býti, najdeť jistě pan Heřman ty přátely, žeť ho jistě w tom neopustí,
|
---|
[16] |
pokudž jest sprawedliw. Prosím, odpowěd mi dej. Ex Pardubic, fer. IVta die
|
---|
[17] |
decollationis s. Johannis. (Nr. 85.)
|
---|
[18] |
|
---|
[19] |
Panu Baworowi (a nápodobně i p. Litoborskému), aby hleděli krag Hradecký uwesti
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Jak iśd, ustawićnost, i wérnost jest w tomto králowstwi, to rozważ. Zmiń
|
---|
[23] |
pan bah wiemohauci w lepsi!
|
---|
[24] |
Ale w kraji Hradeckém, kterémuž bych já w prawdě cti i wšeho dobrého
|
---|
[25] |
přál, by se lépe ten kraj na to rozmýšlel, co jest w této zemi mezi jinými kraji,
|
---|
[26] |
a mohlby býti, by chtěl: třeba by bylo jiného predsewzeti, a jiné přízně. Kdyby
|
---|
[27] |
lidé chtěli na to mysliti, jaké paměti mají po sobě nechati, tomu kraji w kterémz
|
---|
[28] |
jsau, i jinym ać mohau, a jak maji po smrti żiwi byti, w připominání swém co
|
---|
[29] |
sau dobrého způsobili neb zjednali, w tom kraji na kterómż kdo jest: snadby něco
|
---|
[30] |
méli swé wile poopustiti pro dobré jistě swé po swé smrti, i něco ulewowati jeden
|
---|
[31] |
druhému, čím by znali, že můž swornost se wzděláwati.
|
---|
[32] |
Jáť jsem již člowěk ten, kterýž k swému času sem přišel, a způsobu swého
|
---|
[33] |
očekáwám wedlé času, ježto znám že milost od pána boha ještě nad jiné mi se
|
---|
[34] |
w tom děje. Pak wám píši, znaje rozum, i to, že můžte mnoho zjednati w tom
|
---|
[35] |
kraji, kdež mne i jiné pomocníky máte wedlé slow těch, kteréž ste ode mne slý-
|
---|
[36] |
chali, tomu kraji ku pomoci.
|
---|
[37] |
|
---|