Facsimile Lines

792

Page

[1]	A. U. Psanj pana Wiléma z Pernštema r. 1520. 121
[2]	Což se té pře mezi panem Žehušickým a mezi panem Krchlebským do-
[3]	týče, odkud jest se ta wěc začala, že sem já o to jednati počal, to já k twé pa-
[4]	möti pripaustim; a také že sem já tobě rozkázal jeti, i w tom se swau pamětí
[5]	zpraw, jak jest to bylo a z čeho přišlo. Pak pana Žehušického o tu wéc čtyři-
[6]	krát sem já k sobě obsílal; komu k wůli, to jest tobě také wědomo; a když sem
[7]	jej koliwék k éemu priwedl, teda z toho jest uděláno nic. A poněkud rozwaž to
[8]	sám, co jest mně u některých lidí na tom !
[9]	Pak již nechť oni jednaji swé wéci jakZ chtí, já sem byl řekl prwé, že
[10]	s tím nechci míti nic činiti, ač to i jiné tobě k wůli bych wšecko rád udělal.
[11]	Ale znáš sám, bych já měl wic s panem Žehušickým co jednati, mimo to co jest
[12]	mnč k wúli činil, chci toho prázden býti jednání. Již mně není třeba žádných
[13]	odpowčdí dáwati; neb já s tím nechci miti na krátce nic éiniti. Zdali se wam
[14]	jemu psáti, toho máte wúli: nezdáli se, nechejte. Ex Pardubic, sabbato post Jo-
[15]	hannem Hus. (Nr. 63.)
[16]	66.
[17]	P. Krištofowi z Boskowic a na Třebowé: lituge smrti otce geho p. Ladislawa, a opět
[18]	oswědčuge se, že mu Giřjka Tulihy z poddanstwj propustiti nelze (srown. č. 31
[19]	а 35) W" Pardubicjch, 1 Jul,
[20]	S. s. w. u. p. p. a kmotře můj milý! Rád bych wám wšeho dobrého přál.
[21]	Jistě panu otci wasemu Loho nepreji: ale ponéwadz wsickni k témuz cili
[22]	beżime, musi tak byti, a toho nic minauti nemüZ, co jest se narodilo.
[23]	Můj milý pane kmotře! jistě, což já pro wás budu moci učiniti, rád učiním,
[24]	jako pro swého milého přítele, kdykoli wy mne w čem, možném mně učiniti, po-
[25]	tiebowati budete.
[26]	Což se Jitika Tulihy dotÿée, jistèt bych já to byl panu otci wašemu rád
[27]	učinil k wúli: ale můžte mi wěřiti, že mi možné nebylo, a není, ne pro osobu
[28]	jeho, ale pro osobu swau. A také jest w tom mnoho příčin jiných, ježto jich já
[29]	nechci wypisowati na tento čas. A na krátce: hned mně to učiniti možné neni;
[30]	neb lhätem pánu bohu ani lidem bohdá z aumysla nebudu.
[31]	Což se lidi propauštěnj dotýče, milý pane kmotře! Lidi mně pan otec
[32]	wáš propauštěl, ač dosti málo, a já pánu také zase, když jest toho žádal; a na
[33]	tom ještě sem, k wám se zachowáwati, ač wy 16% mně činiti budete.
[34]	Jistě mi wěřte, což se toho Tulihy dotýče, že mně to nikterakž nemožná wěc
[35]	učiniti; a protož sobě toho do mně neobtěžujte.
[36]	Pana otce wašeho třikrát sem žádal, dwakrát psaním, a třetí mluwením, za
[37]	Procka Welikého, aby jej propustiti ráčil, ne mně, ale aby swoboden byl: nemohl
[38]	16*

Text view • Facsimile