| [1] |
108 A. II. Psanj pana Wilema z Pernsteina r. 1520.
|
|---|
| [2] |
Obešlík waše lidi sází, auředník Pernštýnský. Obeslik dnes přijel sem, a zpráwu
|
|---|
| [3] |
mi toho tuto dáwá: že je on newsadil žádného, než stawil práwem pro sprawe-
|
|---|
| [4] |
dliwost lidí mych; pak kdyż jest ten člowěk wáš nechtěl se wyručiti, i sedí na
|
|---|
| [5] |
práwě. Pak zdá mi se, že jest to wěc obyčejná w králowstwi Ceském i w mark-
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
K tomu mi Obeślik prawil, że k wim sam jezdil i k synu wašemu panu
|
|---|
| [8] |
Janowi o ty nesnáze a dluhy, kteréž jsau. lidé waši lidem mým powinowati, a ne-
|
|---|
| [9] |
mohl nic zjednati. Nez wy že jste řekli, aby se tomu konec stal, také mi Obe-
|
|---|
| [10] |
lik prawil; ale syn wáš ani auředník tomu jsau žádného konce neučinili až do
|
|---|
| [11] |
tohoto času. Pak jáť wašich lidí žádnau moci bych bráti nechtěl pod práwem, nez
|
|---|
| [12] |
práwem kdybych ku kterému chtěl přikročiti, buď já k Wašemu, neb му К тёти,
|
|---|
| [13] |
to máme před sebau, můžem to udélati.
|
|---|
| [14] |
Pak já bych nerad w žádné nesnáze *s wämi šel; neb jistě není z toho
|
|---|
| [15] |
žádná kratochwil, ani ze swád ani z wálky. Než pak kdyby člowěk již k čemu
|
|---|
| [16] |
přinucen byl, musil by to snad činiti, ač nerad, co jest sobě powinowat.
|
|---|
| [17] |
Abyste wždy neřekli, by mi se jakých nesnází s wámi chtèlo: w prawdè
|
|---|
| [18] |
prawim, że nechce. Pak podáwám wám této cesty: wolte sobě lidi: dwa neb tii
|
|---|
| [19] |
dobré člowěky, kterézkoliwék chcete; jà na nich chci prestati, a jich zàádati aby ty
|
|---|
| [20] |
wšecky wěci slyšeli, kteréž sau mezi auředníky a lidmi naàimi. A coZkoliwek wyř-
|
|---|
| [21] |
knau za sprawedliwé, na tom má prestáno byti ode mne i od lidí mych, od was
|
|---|
| [22] |
at jest té% a od lidi wasich; jedne tim neprodléwejte, a den mi jmenujte, a koho
|
|---|
| [23] |
mam za to prosili, takć mi je jmenujte.
|
|---|
| [24] |
A potom jestliżeby jakć nesnaze wznikly mezi aufedniky a lidmi našimi:
|
|---|
| [25] |
wsech swad nechajic a nesnazi, nechżt toho ohledají ti dobří lidé, kteříž by potom
|
|---|
| [26] |
k tomu woleni byli; a což rozeznají, abychom na tom dosti měli.
|
|---|
| [27] |
Pak již chceteli to učiniti, dejte mi to hned wěděti po tomto poslu; a se-
|
|---|
| [28] |
dili jaci lidé wasi, hned ja je kazi pustiti a Obeslikowi o to psati budu na ten
|
|---|
| [29] |
způsob, ač to chcete učiniti.: Člowěka propustte tohoto, neb neni welmi pořádná
|
|---|
| [30] |
wěc: já nyní nechci o to wice psâti.
|
|---|
| [31] |
Jistét jesc daleko lépe způsob sausedský držeti, nežli z nás kterému je-
|
|---|
| [32] |
dnomu proti druhému jaké nesnáze před se bráti, hledice w tom na neboZátka
|
|---|
| [33] |
chudé lidi, Ex Pardubic, sabbato ante pentecosten. (Nr. 40.)
|
|---|
| [34] |
|
|---|
