| [1] |
98 A. I. Psanj pana Wilima z Pernstetna r. 1520.
|
|---|
| [2] |
ho w tom nic nezastáwám. À to chwálim, Ze se ráéi$ wedlé aufadu swého w tom
|
|---|
| [3] |
zachowati; co jest za práwo, proti mnét to nic není. Ex Pardubic, feria IIda post
|
|---|
| [4] |
conductum paschae. (Nr. 29.)
|
|---|
| [5] |
|
|---|
| [6] |
Panu Janowskému: o gakési rozepři dědické mezi pp. Wilćemem a Zdeňkem Trčkau
|
|---|
| [7] |
z Lipy a Lipnice. (Srown. 6. 85.)
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
Pane Janowsky, piiteli mój mily! Panu Zdeňkowi jsem já psal, oč sme
|
|---|
| [10] |
spolu mluwili, jakožs pak o to k němu jezdil; a potom jsem jej obeslal, aby se
|
|---|
| [11] |
u mne stawil prwé než do Prahy pojede, jakož jest tak učinil. Kdež sem se pánem
|
|---|
| [12] |
Zdeňkem o ty o wšecky wěci mluwil i wšecko předložil, oč sme spolu mluwili.
|
|---|
| [13] |
Na krátce: nerozumím já tomu, bych já w tom co prospéti mohl A to
|
|---|
| [14] |
z té příčiny, poněwadž pan Wilém panu Zdeňkowi tu wčc učinil, což se zámkůw
|
|---|
| [15] |
dotýče i zápowědi o zámcích; kdež on sobě to za welikau lehkost a posměch klade.
|
|---|
| [16] |
Pak aby jemu měl s statkem swým, kterýž se mu dostane sprawedliwč, w to zawá-
|
|---|
| [17] |
zani se dáti, Ze toho aumyslu není pro takowau kriwdu. Než což se jemu spra-
|
|---|
| [18] |
wedliwé dostati má, aneb dostane, na tom přestane a dosti míti musí.
|
|---|
| [19] |
Jat bych rád w tom byl práce nelitowal : ale poněwadž znám, żeby wice
|
|---|
| [20] |
k mému posměchu bylo a k žádnému konci by ta wěc nepřišla. Pak což pan Zde-
|
|---|
| [21] |
něk dobrého aneb škodného w tom najde, z toho již žádnému nebude moci winy
|
|---|
| [22] |
dáti, než sám sobě. Než prostčť on prawi, co mu se koli dostane, že přitom
|
|---|
| [23] |
musí züstati a na tom dosti miti. Ale což znám, s jinými bratřími žeby o wšecko
|
|---|
| [24] |
trefil a ke wšemu by sel. Ale w tohoto se dáti nechce, a s těžkem jej kdo w to
|
|---|
| [25] |
uwede. Tím se zpraw. Ex Pardubic, feria IVta ante festum S. Georgii. (Nr. 30.)
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Panu Ladislawowi Tfebowskému z Boskowic: opét o sluzebnjka swého Tulihu, že ho,
|
|---|
| [28] |
gakožto zločince, z poddanosti propustiti nemůže.
|
|---|
| [29] |
|
|---|
| [30] |
S. s. w. u. p. p. kmotře a příteli můj milý! Přál bych wám wšeho do-
|
|---|
| [31] |
brého. Nemoci waší jistě wám wěrně nepřeji. | A já také na swé nohy wždy nikam
|
|---|
| [32] |
nemohu, a ty nedostatky, kteréž mám, ty jsau wždy na mně.
|
|---|
| [33] |
Jakož mi píšete o Tulihu, milý pane kmotře! neslyšeli ste, zdá mi se, nikdá,
|
|---|
| [34] |
bych ten byl, abych lidi k službě nutil, aby mi slaużili. A jak jsem Ziw nikda tak
|
|---|
| [35] |
potřebný služebník nebyl, abych to na nóm z bezdśćnosti miti chtól, cizi ani m
|
|---|
| [36] |
|
|---|
