Facsimile Lines

792

Page

[1]	A. II. Psanj pana HWiléma z Pernsteina r. 1530. 93
[2]	Což se pana kancléře dotýče, jáť swým rozumem od něho nepůjdu; leč-
[3]	bych znal to, čehož bych od něho snésti nemohl. Ale té wiry já w něm nemám,
[4]	a míti nebudu bez zwláštní příčiny sobě dané. Teď posílám přípis listu, co já
[5]	panu kancléřowi píši.
[6]	A již prosím tebe, uhoď s tím panem z Rosenberka, máli co býti, ať jest:
[7]	pakli nemá, at neni. Než lépe jest mu hotowé peníze dáti, nežli mu statek tam
[8]	kupowati, a we dsky mu klásti: nechžť on sobě sám kupuje, jakž umí. Ех Par-
[9]	dubic, sabbato ante pascha, annorum oc. (Nr. 24.)
[10]	29.
[11]	Panu Ladislawowi ze Sternberka, neyw. kancléfi: o wécech obecnjch oswédéuge se,
[12]	£e setrwá we swém dáwnjm upijmém aumyslu, aniż od kohokoli zwiklati se dá.
[13]	W Pardubicjch, 1 Apr.
[14]	S. s. w. u. p. p. a bratře můj milý! Wseho tohot bych wim rád přál,
[15]	čehož wy sobě sami přejete.
[16]	Žádného přátelstwi, ani rozum k tomu mne nenawede, abych komu k wili
[17]	bez příčiny sobě dané, a jistě nemalé, ale příliš weliké, jinäk nerci činil ale my-
[18]	slil, než tak s wämi dokonati, jakž sem počal.
[19]	Coż se Loho sněmu Pražského dotýče, jak jest on koliwek rozweden a
[20]	z kterých příčin, a kde jest toho příčina, oznámiž pán bůh wšem lidem. Neb ne-
[21]	toliko samého krále pána našeho, ale wší obce škodliwě se dotýče. A které weci
[22]	obecné tajnè se jednaji, a pod podobenstwim-nèkterÿm se prawi, jeZto jinym tak
[23]	mnoho náleží o tom wédéti, jako těm, kteiiZ je na se chti wlahowati, a z jinÿch
[24]	swé uzdy chti miti, a nade mnau i rad jinymi, bych rekl maudrosti ale chytrosti
[25]	nás po swé wüli tak püsobiti, jakZ by oni chteli. Jakož pak wás to tajno není,
[26]	od kterého času se to děje; to wam jest tak dobie wedomo, jako mně. Ale pří-
[27]	lišné oslepení jest od lidi, že toho nechtí znáti. Wite dobře, co mi jest obtíž-
[28]	ného bylo, ne pro mne ale pro wás, což se Wojtěcha dotýče syna mého: ale
[29]	když jest z toho wyšel, za dobré bylo u mne, tak jakž já rozuměl sem.
[30]	Wase obsiläni na ten sněm do Rakownika, bych jej sobě obtěžowal, nic;
[31]	neb znám coż mluwite, že tak myslíte; a tomu jistě wěřím, že způsob u těch
[32]	aneb u toho znajíce, kterýž mi jest od wás mnohokrát mluwen, že se wite jak
[33]	zachowati. À prosim pro Zädnau wèc od toho rozumu neodstupujte. Ne pro set
[34]	pisi ale pro was, pan buh zna.
[35]	Coż se pana pisare dotyée, toho ja tak pritom drZim: jeho nic zlého ne-
[36]	obmyśleje, a pred nim se také opatruje; na tom dosti.

Text view • Facsimile