[1] |
A. II. Psanj pana Wiléma z Pernštečna r. 1520. 77
|
---|
[2] |
Byl sem wždycky ten, že tomu markrabstwi, (z kteréhoZ predkowé moji od
|
---|
[3] |
dawnich časůw pošli sau, též i já z nich z milosti bozi) rád sem slauzil z daw-
|
---|
[4] |
nich let; a kdyby měly rozwažowány býti služby mé té zemi, jisté mélyby jinák
|
---|
[5] |
wáženy býti od mnohých. Neb sem neslauzil osobé ani stawu, ale wsem stawüm
|
---|
[6] |
a wii obci té země. Pak nechżt se rozwáží to psaní, kteréž jest mi se stalo do
|
---|
[7] |
králowstwi Ceského, kteréz sem s králowstwim Ceskym jednal s waší wšech wali,
|
---|
[8] |
a jednal sem, pán bůh zná, wěrně i dosti pracně; pak pro dobréli zemské, čili
|
---|
[9] |
proč pro jiného, to rozwažte. A protož jest těžké k takowým wěcem přistupo-
|
---|
[10] |
wati, kdež člowěk nezná odplaty, a nerci odplaty, ale ani wděčnosti. Neb jakž
|
---|
[11] |
jsem žiw nehledal sem žádného užitku swého z té země, než swým nákladem
|
---|
[12] |
abych jí dobře činil, cožbych mohl; ajistě sem tak činil, a zlé jí bohdá z aumyslu
|
---|
[13] |
nebudu činiti pro žádného. Neb jsem jist od pána boha odplatau za swau upřím-
|
---|
[14] |
nost, nebudeli od žádného jiného.
|
---|
[15] |
Pak kdež mi píšete, což se tě berně dotýče, jakau ste knězi Karlowi dali
|
---|
[16] |
odpowěd: mně se dobře líbí, ale byť byla tužší, pomyslíce na zápis nebožtíka krále,
|
---|
[17] |
kterýmž on syna swého, krále našeho nynějšího, zapisuje, abyste byli to powěděli,
|
---|
[18] |
poněwadž jste swobodni, Ze za to prosíte, abyste z swych swobod wywozowáni
|
---|
[19] |
|
---|
[20] |
Neb mily pane hejtmane, hledte toho w swóm hejtmanstwi, aby na tu zemi
|
---|
[21] |
žádná neswoboda mimo řád a práwo nepřišla. Neb při tohoto pána mladosti jest
|
---|
[22] |
jiný způsob, nežli bychom měli pána rozumného; neb pod tímto pánem každý jedná
|
---|
[23] |
swé wéci a pánu tomuto nic užitečné.
|
---|
[24] |
Pak což se té berně dotjée, panu Adamowi sem jà wsecken swüj aumysl
|
---|
[25] |
powédél, a pri tom toho necháwám. A bych měl co jiného psáti, zdánj swého, mné
|
---|
[26] |
se to dobře líbí, jakž jest zřízeno. Než budauliť chtiti dwa neb tii pletichári mezi
|
---|
[27] |
wámi se tu wytrhnauti, neukazujíce nic dobrého té země, než aby mezi lidmi ne-
|
---|
[28] |
swornost působili, — jakož se to pohříchu tyto časy děje u wás i jinde, a není diw-
|
---|
[29] |
né, za Mojžíše to bylo, i po Mojžíšowi za pána Krista, — než jáť wedlé obce wšech
|
---|
[30] |
stawüw, co jest dobrého toho markrabstwí, stojím a stanu rád; a Wám pane hejt-
|
---|
[31] |
mane, což k auřadu Wašemu má jíti, co jest dobrého krále p. n. a té země wšech
|
---|
[32] |
stawů, mnau bohdá nic sjiti nemá, (ježtobych) já to mohl znáti, že jest dobré. Ex
|
---|
[33] |
Pardubic, fer. IV. ante Epiphaniae Domini, 1520. (Nr. 1.)
|
---|