EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
66 B. I. Král Wáclaw a gednota panská r. 1401.

[2]
i slibili sme, a mocí tohoto listu wšichni slibujem, každý z nás pod wčrú a pode-
[3]
ctí, aby jeden druhému pomocen byl a radil i žiwotem i zboZim i wii moci az
[4]
do těch hrdel, proti markrabí Prokopowi, jímž najwětší zmatek w zemi jest, i proti
[5]
tomu každému, ktožby byl ty listy nebo přísahy zrušil, a nebo kdyžby ktožkolwěk
[6]
nám w ty listy a zápisy sáhl, a nám jich nedržal, a nebo zrušití chtěl, tak aby ti
[7]
swrchupsani zapisy a listy wččnč pri swé moci ostali, podlé toho chcme státi
[8]
wšicni wší mocí do našeho skončenie. Pakliby kto mezi námi jeden druhého
[9]
kdy w těchto běziech odstůpil, a jemu nepomohl, a s námi toho newedl, aby ty
[10]
zápisy i listy zdržány byly, a země při swém práwě ostala, jehož bóh nedaj: ten
[11]
jmá cti i wiery i zbožie odsůzen býti, a nejmá nikdy mezi zemany ani mezi dobré
[12]
přijíti, než jmá mezi námi a mezi wšemi zemany zawržen býti, jako ten, ježto se
[13]
sám cti i wiery odsudil. A pro potwrzenie těch wšech swrchupsaných wčcí a na
[14]
wětšie swědomie, swé sme pečeti, naší dobrú wolí a s dobrým rozmyslem, k tomuto
[15]
listu priwesili. | Jenž dán jest w Jihlawč po božiem narozenie tisíc čtyři sta, tu
[16]
prwní neděli pred swatymi Fabianem a Sebestianem.

[17]
11.

[18]
Král Wáclaw wstupuge w mjr s gednotau panskau, a podáwá konánj fádu zemského
[19]
na Wolbrama arcibiskupa, Gindiicha z Rosenberka, Ottu Bergowa z Bieliny a
[20]
Jana Krušinu z Lichtenburka.

[21]
W Praze, 1401, 12 Aug.

[22]
My Waóclaw z bożie milosti Římský král po wie časy rozmnožitel říše, a
[23]
Český král, wyznáwáme tiemto listem, předewšemi těmi ktož jej čísti anebo étüc
[24]
slyšeti budů: poněwadž jsme s urozenými našimi českými pány, našimi wěrnými
[25]
milými, i se wšickú naší zemí českú dobrotiwč sjednáni a smluweni na ty kusy,
[26]
jakoż w tomto listu slowo od slowa wdole psáno stoji a takto swědči: nato chceme,
[27]
aby dóstojný kněz Wolbram, z božie milosti arcibiskup Pražský, a urození páni
[28]
Češčí, pan Jindřich z Rosenberka, pan Bergow z Bieliny, a pan Jan řečený Kru-
[29]
šina z Lichtemburka, mohli řád spósobiti, podlé listów a wyrčenie najoswiecenéjsieho
[30]
knieZete a pána p. Sigmunda krále Uherského, Kroatského a Dalmackého oc. na-
[31]
šeho milého bratra, jakož na to jesti přiseženo (o) ty wéci, kteréz jsü w těch listech
[32]
zrušeny, i také o to, ježtoby ještě učiněno mělo býti, a prawdu a pokoj w krá-
[33]
lewstwie ustanowiti; a mělilibychom my co komu sprawedliwě učiniti buď w ze-
[34]
mi nebo z země, aby swrchu jmenowaní páni, kněz arcibiskup, pan Jindřich, pan
[35]
Bergow a pan Krušina, plnů moc toho měli, a cožby oty wěci rozkázali, aby se
[36]
to stalo také podlé jiných pánuow rady, ježto w listě stojie a kteříž k nim od nás
[37]
wydáni budú. Pakliby se ti dwojili o které wéci, aby wsak wzdy ti plnů moc či-

[38]


Text viewFacsimile