[1] |
D. III. Kniha starého pána z Rosenberka. 465
|
---|
[2] |
104. Když kto uteče sě na koho póhonem, prwé wloží jej we dsky, a
|
---|
[3] |
posléz komorníka pojal: ten je nemohl s práwem we dsky poloZiti, ze komornika
|
---|
[4] |
nemohl s práwem jmiéti wedlé desk, kdež póhon wkládal.
|
---|
[5] |
105. Ale ktož uteče sě na koho, prwé komorníka na póhon pojieti, a
|
---|
[6] |
posléz we dsky póhon wložil u toho, jenž jmá moc komorníka dáti: toho jest pó-
|
---|
[7] |
hon nápřed, že je mohl we dsky póhon wložiti, že jměl komorníka wedlé toho
|
---|
[8] |
jmiéti, kdež we dsky rok póhonu wkládal, jakž !!* i oba wše jednoho dne dala.
|
---|
[9] |
106. Lepsié prawo jma utek s& pohonem i ke dskám ten, jenž přijew
|
---|
[10] |
sám k úřadu, i chce koho pohoniti, Proto ać nedożene, ale na tom móż po-
|
---|
[11] |
praweno byti, Ze jeho nedohnal, a sam we dsky wklidal.
|
---|
[12] |
107. Ale přijedeli posel ot kterého, chtě sé utéci póhonem ot neho , ne-
|
---|
[13] |
móZ!!? sé s práwem utéci, Ze je sám pówod nepřijel k úřadu !??, Ze nenié práwo
|
---|
[14] |
póhonu we dsky klasti, proto, atby nedohnal, żeby nemohl (ürad poprawowati z
|
---|
[15] |
nedohnánié, Zeby prel, Ze je sám nebyl u desk.
|
---|
[16] |
108. Když koho u póhoniéch drżić, a chce pohnany spiése z desk !?! aby
|
---|
[17] |
jej wypustili, tehda na prwém roce pohnany rci: »já chci otpowiédati, jakoby mé
|
---|
[18] |
wsemi póhony sehnal.« Pówod musi Zalowati, aé jsu ti, jeZto mohü !?? süditi, Ze
|
---|
[19] |
olpowiédaé móz w tom woliti, że musi nań 2alowati.
|
---|
[20] |
109. Pakli toho nenié, jenZ jmá práwo otsüditi: tehda pohnany nemóż
|
---|
[21] |
dobyti, by nań pówod Zalowal bez swé wóle, kromé aé by sta oba swü dobrü
|
---|
[22] |
wolí chtěla sé süditi !??, to w niu stoji, ze nemóZ jeden druhého pripuditi.
|
---|
[23] |
110. Ale pówod nemóz pripuditi pohnaného, by mu otpowiédal bez swé
|
---|
[24] |
wóle, a jeże ho nesehnaw wżemi póhony.
|
---|
[25] |
111. Kohoż u póhonićch drzié, ten kaZ wezda znamenati kazdü pru, kte-
|
---|
[26] |
ráž sejde.
|
---|
[27] |
112. Takéž i póhony, kteříž sejdů, kaž znamenati, że póhon naň sšel.
|
---|
[28] |
VI. ,Znamenádno po odpowédech co prawo ze со.“
|
---|
[29] |
113. Když otZalujü "** z dluha, an otpowié, Ze sé pozná w niwóéem, a za
|
---|
[30] |
ostatek prawa prosi: tehda w némZ sé poznal, to poloZ před křížem tehda,
|
---|
[31] |
18A: yacz; jini: ab. 119A: ot neho, na koho nemóz. 1?9A;kfádu. !?!P,N2: a sehnany
|
---|
[32] |
dojde spiése desk; N, B: a sehnánié dojde spise desk; F, N, M2: a sehnany spićże desk
|
---|
[33] |
aby je w. chce; L: o sehnání, aby jej spieše z desk wyp.; M3: u sehnanié desk pide aby
|
---|
[34] |
jej wyp. 'T: o sehnini dojde spieże desk oc. !?*nemohi P, T. !%swoditi P, M; woditi M3;
|
---|
[35] |
swoliti F, L, N, M2, N2, B2. 1®N, N2, B2 priddwaji: па koho.
|
---|
[36] |
59 *
|
---|