| [1] |
414 С. ТУ. Wijpisy ze starých desk dworských r. 1430.
|
|---|
| [2] |
Machna z Bezdědic, mátě Wáclawa Durmana, zdrawého rozumu a paměti poZiwa-
|
|---|
| [3] |
jící, s dobrym rozmyslem pristüpiwsi pred nadepsané konšely spolupiísežné naše w
|
|---|
| [4] |
mésté nasem nadepsaném w domu Pawlowé Herinkárowé, poruéila jest mocně dě-
|
|---|
| [5] |
dictwie swé tu w Bezdédicich slowy takýmito fkúci: Waáclawe, milý synu, jizt
|
|---|
| [6] |
sem wšem dětem diel jich odtud wydala, a nemát na tom dedictwie jiZ nicehoz,
|
|---|
| [7] |
jediné Martin bratr twój, syn môj najmladší, pčt kop gr. dielu swého; a poné-
|
|---|
| [8] |
wadžť od tebe k sobč dobrú wóli widim a lasku, poruciemt ted pied pany to
|
|---|
| [9] |
swé dédictwie mocné wsecko, jestliZetby pán buoh mne neuchowal, atby w to
|
|---|
| [10] |
sáhati nemél moci iZáduy po mé smrti; a toho poruéenstwie a wyznánie na swé-
|
|---|
| [11] |
domi a lepit pewnost peóet mésta naseho k tomuto listu kazali sme pritisknüti.
|
|---|
| [12] |
Actum A. D. MCCCC vicesimo nono, feria Vl ante Procopii confess.
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
Wlachen ze Slatian práwo swé w Boficjch postupuge a zapisuge Petrowi Skalowi
|
|---|
| [15] |
z Nelechowa. (XV, 358).
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
Ponżwadź wseliky skutek dobry podle ctnóho ińdu a obyceje zachowawany
|
|---|
| [18] |
před bohem nikoli nenie bez odplaty, a pred lidmi mudrymi bez chwály, téhoz-
|
|---|
| [19] |
dle ja Wlachen z Slatihan s dobrym rozmyslem swym a s dospělým rozumem a
|
|---|
| [20] |
dobrowolně itaké s plnü práielskü raddü a potazem oznamuji tiemto listem zjewně
|
|---|
| [21] |
a wuobec přede wšemi lidmi i každému zwláště, kohožbykoli tento list došel aneb
|
|---|
| [22] |
komuzbykoli ukázán byl a swédéie: ze jakož mi jest neboh Petr z Bořice ještě za
|
|---|
| [23] |
swého zdrawého Ziwota a swobodného dobrowolnè bez piipuzenie wselikého w
|
|---|
| [24] |
dluhu mém, což ho koli, buď mnoho nebo málo bylo, zapsal swć wsecko prawo
|
|---|
| [25] |
nań tudież w Bořici příslušejícíc, ale že potom w témž žiwotč swém zdrawém,
|
|---|
| [26] |
swobodném prijew ke mně do mého domu a příbytku jménem do Slatiňan i složil
|
|---|
| [27] |
jest na mě tudiež před swými a mými přátely, jménem před Janem Slonem z Se-
|
|---|
| [28] |
slawec a před Hilbrantem z Cankowic, prosbu swû s žádostí weliků a přátelsků,
|
|---|
| [29] |
a řka takto: ey, milý prieteli, prosim tebe jako prietele swého zwläsèicho, jestli-
|
|---|
| [30] |
žeby mne pán buoh w tej mieře smrti neuchowal, aby po mé smrti toho jistého
|
|---|
| [31] |
práwa mého, tobě ode mne již dskami zemskými na mém wlastním a dědickém
|
|---|
| [32] |
zbožie jménem w Bořicích zapsaného, nižádnému jinému než toliko Petrowi Ska-
|
|---|
| [33] |
lowi z Nelechowa, sestrenci mému wlastniemu, nikoli neprepustil; nebt jest krew
|
|---|
| [34] |
má a k němu wšecka má mysl, a k tobě mimo wšecky mé přátely jest najpří-
|
|---|
| [35] |
chylnější; ale ty děkuje pánu bohu wšemohůciemu muožeš dobře bez toho lépe
|
|---|
| [36] |
nežli on býti. A já nahořepsaný Wlachen z Slatiňan rozumem s prawým, s raddů
|
|---|
| [37] |
a's potazem prátelskym, znamenaje w časích nynějších a welmi nebezpečných, že
|
|---|
| [38] |
|
|---|
