[1] |
384 A. V. Dopisy Táborské od r. 1443.
|
---|
[2] |
psowi zabylému kmotra swého Makšanta. A by ty byl jezdil k nám w upřiemnosti,
|
---|
[3] |
neptaje se na zrady, bezpochybenie žádné by na nás péče nejměl; jakož podnes
|
---|
[4] |
ti, ktož k nám bezelsti jedů, péče nejmají. Než kteřížby na takowá zrazowánie,
|
---|
[5] |
jakożto ty, jezdili, tézby takowé, jakoZto té, a horsie musiloby potkati; wédüce,
|
---|
[6] |
žeby každého našeho též nebo horsie potkalo. I zdá se nám, žeby tobě nebylo
|
---|
[7] |
potřebie tak mnoho wypisowati, cožť se jest stalo; z běhuť se jest nestalo. A cožť
|
---|
[8] |
jest tobě před p. Krušinů w oči mluweno a psanie twé čteno, proós neodmlüwal?
|
---|
[9] |
A jakož dále dotýčeš, že se tomu nediwiš, jmaje za to, že o Makšantowi chtějí
|
---|
[10] |
též jakožto o tobě rozpisowati sc. Newieme, ktoby to jměl rozpisowánie jednati,
|
---|
[11] |
poněwadž již Bosák odšel na cestu wšelikého tèla, Jakuba a Wita prowaznika u
|
---|
[12] |
nás nenie; a my newieme tobě co kázati oprawowati. A byť Makšant swého zpur-
|
---|
[13] |
ného psánie nechal. odstup to od nás, bychom chtěli která příčina býti, abychom
|
---|
[14] |
wěci minulé zdwihali. A ted piiepis jeho listu w tomto zawieny posielame.
|
---|
[15] |
Purkmistr a někteří w raddě na Táboře.
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Jan ze Srljna Táborským na psanj předešlé odpowjdá.
|
---|
[18] |
(Bez datum).
|
---|
[19] |
(W odpowědi Srljnowě na toto psanj to stogj :)
|
---|
[20] |
— »Bohadle, jakož píšete, že mi se z běhu nestalo, powažtež toho, kdy ste mě
|
---|
[21] |
jali, shledáte že w miru křesťanském, ježto sem na wás žádné pěče neměl. A kdy-
|
---|
[22] |
bych péči měl, wěda, že Peše písař wáš jat jest a zmučen prwé týden neb wiec,
|
---|
[23] |
než ste na mě připadli, kdybych já do sebe co éil, wáakbych jà wás w plotiech
|
---|
[24] |
nedočkal, maje nad sebü hrad Chüsnik nékoliko honów. Wiztež dále, proč ste
|
---|
[25] |
mne jali a zmuëili, Ze pro kriwé narčenie, kteréžto narčenie Pele pisaf was wam
|
---|
[26] |
w oči a ptedemnû jsa zmuëen pod skfipcem leZe wyznal jest, když ste jeho tázali,
|
---|
[27] |
takli jest, žebych já jej na to nawodil, aby Tábor zradil pánu z Rosenberka: tu
|
---|
[28] |
jest řekl že nenie tak, ale wyznal, že ničím winen nejsem, a což jest na mě mlu-
|
---|
[29] |
wil, Zeby z bolesti prawil; a na tom jest umrel« —
|
---|
[30] |
36.
|
---|
[31] |
Táborštj Janowi ze Srljna.
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
Purkmistr a radda města Hradiště Tábor řečeného.
|
---|
[34] |
Jakož nám píšeš Srlíne nekonečně takto: »Opatrným purkmistru a někte-
|
---|
[35] |
rym z raddy.< Jména polož w swém listu, ať wieme, kterak se k tomu pticiniti;
|
---|
[36] |
nebt nejsme niéímZ winni. Dat. oc. (sic).
|
---|
[37] |
|
---|