| [1] |
A. V. Dopisy Táborské od r. 1443. 381
|
|---|
| [2] |
propustiti přikázali, ještěť prosíme, dle umluw mezi námi učiněných, rač při-
|
|---|
| [3] |
kazati je propustiti. Však maji to dobii lidé uhlédati, Zet to wiecko jma od nas
|
|---|
| [4] |
opraweno býti, což sů koli učinili. Pakli sie wám nezdá toho od nas piijieti, ale
|
|---|
| [5] |
wedle wÿpowëdi páně Krušinowy po rozkázaní páně Petrowu z Chlumce hotowi
|
|---|
| [6] |
jsme učiniti. A jestliZeby i to nás nemohlo potkati od wás, jizbychom tomu roz-
|
|---|
| [7] |
uměli, že umluwy mezi námi uéinéné nemohü nám prospéti. Dat. feria secunda
|
|---|
| [8] |
post Fabiani martyris, annorum oc. quadragesimo tertio.
|
|---|
| [9] |
Purkmistr a radda mésta Hradisté.
|
|---|
| [10] |
Duška. Ze wseho waseho psanie porozumiewáme, kterak nam jmáte za
|
|---|
| [11] |
zlé, že s Němci walku wedeme: a coZ oni nasi chudinu hubie, jmajice wódce
|
|---|
| [12] |
Čechy, jeżto na ważich zbożich a zamciech netoliko odpoétwaji, ale i Zeny jma-
|
|---|
| [13] |
jie, lidi a sûsedy do Němec nosie a tam je sacuji. Ano Kojakowsky sjew se
|
|---|
| [14] |
dwora twóho slużebnika, jaw nim Tomka súseda našeho, odnesl jej па Cáhlaw, a
|
|---|
| [15] |
tam podnes u wézeni sedi, a odtud nemóZem jeho wyprawiti. I chcete, abychom
|
|---|
| [16] |
Němców s pokojem nechali! A těž jakož nám oči tiem wytýkáte, chtějíce aby-
|
|---|
| [17] |
chom při wysazení ciesařowě zostali a swými obchody sie obierali: coit jest nám
|
|---|
| [18] |
Jeho Welebnost dala, z toho jsme welice wděční, ačkoli jest wšecko zahubeno,
|
|---|
| [19] |
a proto musíme toho k zhübciem hledéti. Ano wy jméliby jmieti na swém dě-
|
|---|
| [20] |
dičném dosti; ale že skrze naše wybojowánie několik panstwi klášterských, těmi
|
|---|
| [21] |
zbožími wládnete, wšak my wám očí proto newytýkáme, jmajíce za to, žeby toho
|
|---|
| [22] |
od boha a od nás jměli wděční býti; wědůce, že nikdy předkowé waši tak we-
|
|---|
| [23] |
likých panstwi nedrZeli, a nadto jimi newladli, jako wy jiz wladnete.
|
|---|
| [24] |
|
|---|
| [25] |
Oldřicha z Rosenberka odpowěd zase na předešlé psanj.
|
|---|
| [26] |
Na Krumlowe, 21 Jan. 1443.
|
|---|
| [27] |
Súsedé milí! Jakož nám široce píšete, a pokládajíce naše psanie za ušti-
|
|---|
| [28] |
powanie: buoh to wie, žeť sme wám nepsali k ustipowéni, neZ toliko, žebychme
|
|---|
| [29] |
rádi pokoji této země. Né i jesté prawime, Zeby sie nám zdálo, kdyZbyste wálky
|
|---|
| [30] |
nechali a obchody swymi sie obierali, žeby wám to déle mohlo trwati neZ wálka.
|
|---|
| [31] |
A dále jakož dotýčete, žeby někteří páni Čeští, usilujíce Německý jazyk zwelebiti oc.
|
|---|
| [32] |
Ktožby ten byl, ježtoby proti země wysazenie a řádóm co učinil, nechť sie ten
|
|---|
| [33] |
za to stydi. Dále jakož dotýčete, že wám Němci také waše lidi do Němec nosí
|
|---|
| [34] |
a šacují, a žádný jim za zlé nemá: nám jest toho žel, wašich i jiných chudých
|
|---|
| [35] |
lidi, kteříž wálkú obtieZeni jsü. A dále jakož nám píšete, že ste rukojmí našim
|
|---|
| [36] |
chudým lidem propustili nám k libosti, a wěci jim pobrané mají nawráceny býti,
|
|---|
