EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
368 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441.

[2]
Také ste nám jali Rudolta spolulamfrida našeho i jemu pobrali; a wždy sme pak
[3]
na wis anižto na waše žádné péče пешёН. A pak w tomž jakés kusé omluwy
[4]
béřete sobě k pomoci, a wždy kakýchs příčin hledáte zbůřenié této země. Protož
[5]
nedbajice my téch omluw a kusych wymluw, propustte nim naseho lamfridnika,
[6]
jakž wám wěříme, poněwadž sme na wás ani na waše žádné péče nemóli; a pakl;
[7]
na wás máme péči jmieti, to nàm dajte wédéti; aneb bychom se was jiz musili
[8]
odwáZiti a pomysliti na to, s boží pomocí i s přátel naších, aby se nim od was
[9]
rowné stalo, a brániti se wäm. Datum feria VI. post festum Ascensionis domini.
[10]
Circumspectae providentiae magistro civium
[11]
ac consulibus civitatis Hradiště Tábor. *)

[12]
15..
[13]
Jan Čabelický ze Sautic we gménu pana Hynce Ptačka z Pirkšteina pjše panu Oldři-
[14]
chowi z Rosenberka o Táborských, a proti nim geho popauzj.
[15]
Na Ratagjch, 21 Mai. 1441.

[16]
Urozenému pánu, p. Oldrichowi z Rosenberka, na mne laskawému.

[17]
Služba napřed, urozený pane milý! Rač wěděti, žeť jest pán: nemohl
[18]
w tak krátké chwili odpowědi dati pane na twé listy: než psal mi, Zádaje abych
[19]
TM* obeslal a dal wëdèti, co Täborsti pisi, jichž listu priepis posielim; w němž
[20]
pane porozumie$, cot mienie. I prosí pán, aby TM' ráčil ku poli bez meskánie
[21]
býti hotow, a p. Krusinu s Plzáky i p. Hanuše aby ráčil k témuž s pilnosti obe-
[22]
slati, i jiné wšecky přátely swé. Neb jestliže sie neráčíte příčíniti spěšně k tomu
[23]
swú snažností, žeť w tom wšie této koruny i waše zkaženie záležie. A na to pane
[24]
sám rač šíře pomysliti: nebť sem neměl času o tom široce wypsati, maje na koně
[25]
wsedati; jakožť již dnes na pole táhnemy. Datum Ratay, Sabbato post ascen-
[26]
sionem Domini.

[27]
Jan z Sůtic.

[28]
16.

[29]
Táborštj pjšíce Mikuášowi Trčkowi z Lipy, zastáwagj sebe a p. Koldy proti důtkám geho.
[30]
Na Táboře, 21 Maů 1441.

[31]
Statečnému rytieři p. Mikulášowi z Lipy, seděním na Lipnici, přieteli nám milému.
[32]
Službu naši napřed, statečný přieteli milý, wzkazujeme. Listu twému -
[33]
koli skrytě psanému porozuměli sme; w němž píšeš mezi jinů řečí, kteraks neslýchal

[34]
*) We pijpisu psanj tohoto, p. Oldfichowi z Rosenberka z Tábora poslaném, dodána
[35]
gsau pro něho tato slowa: »O Srlinowi wězte, žeť jest jistě žiw, ale newládneť ni-
[36]
Gimż; a tak prawi Kozka пез, Zetby ho rádi dali na rukojmě.«

[37]


Text viewFacsimile