| [1] |
A. V. Dopisy Táborské od v. 1441. 359
|
|---|
| [2] |
služebníci páně pána strašiti, wždy prawiece, že pána o některý zámek, a zwláště
|
|---|
| [3] |
o Soběslaw ukládáte. Tehdy mi jest pán pilně poručil i psal, mohllibych tomu
|
|---|
| [4] |
na tom člowěku porozuměti , tociž na Pešowi. A w tom času Peša byl jat, a
|
|---|
| [5] |
prwé sem se s ním nemohl shledati po tom mieru, až práwě z wězenie z Němec
|
|---|
| [6] |
wyšel. I nalezl sem jej u Mikuláše Frumle, an s staršími oběduje; i tàzal sem
|
|---|
| [7] |
jeho o tom, rozumélliby co o těch úkladiech, a také prawdali jest, že sú na
|
|---|
| [8] |
pána a na p. Menharta měli v Miličíně, jako do Prahy jeli, pripadniti. Na to
|
|---|
| [9] |
Peše odpowěděl, že tomu nerozumie, ani co wie. To se dálo po wänocech. Od
|
|---|
| [10] |
té chwile sem s ním nemluwil, aZ zde pod skripcem. A tak sů úřednici těmi
|
|---|
| [11] |
řečmi zwedli, že pán onady z Prahy mimo Tábor nechtěl jeti, ani prawili, Ze tu
|
|---|
| [12] |
noc na sto koní na Tábor přibylo.
|
|---|
| [13] |
It. wyznáwám před milým bohem, že jakož se mier stal lóni w Praze, ze
|
|---|
| [14] |
nic jiného na pánu nerozumiem, nežli žeby s wámi welmi rád dobře nakládal, by
|
|---|
| [15] |
jeho ürednici a sluzebnici nezprawowali a nestraàili, prawiece Ze wZdy jmáte jemu
|
|---|
| [16] |
w néktery zámek vpadnüti. A w tom nic mi dále nerozkazowal, neZ abych se na
|
|---|
| [17] |
to pilně ptal, mohllibych co porozuméti na Pesowi, byloliby tak. A jà kdyz sem
|
|---|
| [18] |
s Peší po tom míru jednú nebo dwakrát mluwil, a on mi řekl, Ze o tom newie,
|
|---|
| [19] |
i nechal sem toho tak, a pána zprawil, že tomu nikoli nemohu srozuměti, by
|
|---|
| [20] |
toho co bylo. A řekl sem: páně úředníci a služebníci protot mluwie, że slużba
|
|---|
| [21] |
jim waše dobře stojí a krew dáwá.
|
|---|
| [22] |
It. wyznáwám, že v wálce a v příměřích wżdy! sem toho hledal, abych
|
|---|
| [23] |
pána wystřehl před škodů nepřátel jeho.
|
|---|
| [24] |
Dále wyznáwám, že Peše písař byl se jest od dáwných časuow sprieznil
|
|---|
| [25] |
se pánem, a pán jemu někaků lúku u Sedlčan propustil a pożiwati dal, a potom
|
|---|
| [26] |
i dwě kopě platu w Třemešném z té přiezní jemu propustil. A tak když jest
|
|---|
| [27] |
pán w Praze býwal, Peše jest často ku pánu chodil a se pánem tajně mluwil.
|
|---|
| [28] |
Dále, jakož sem wčera řekl, newiem kterým obyčejem to Peše činil, takli
|
|---|
| [29] |
žeby na wás nebyl laskaw, čili pro dary, či pro kterů jinů wěc, že byl tak k naší
|
|---|
| [30] |
straně příchylen. A nase strana пай laskawa byla, že tak lehce ledacos powédel,
|
|---|
| [31] |
ježto býwalo k wýstraze naší.
|
|---|
| [32] |
|
|---|
| [33] |
Táborštj oswědčugj se panu Zdeňkowi ze Šternberka a na Konopišti w přjčině swého
|
|---|
| [34] |
nakládánj s Janem ze Srljna.
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Urozenému pánu, panu Zdeňkowi na Konopišti seděním, přieteli nám přie-
|
|---|
| [37] |
zniwému.
|
|---|
| [38] |
4. ©. 1. 46
|
|---|
