| [1] |
|
|---|
| [2] |
TerqUInà et bInà FebrUI, BaCChaCIUs eXIt,
|
|---|
| [3] |
HInc pIUs, eXCeL/& Mente, (Ub atra feneX,
|
|---|
| [4] |
Quae docuit vivens alios; jamq; illa corufeans
|
|---|
| [5] |
Ante Dei vultus inferiora videt.
|
|---|
| [6] |
Geor: Carolides à Carlspergá.^ (I 316—317).
|
|---|
| [7] |
Horlivé zastává se Dikast ve své postille učení evangeli-
|
|---|
| [8] |
ckého. Není křesťanem, kdo věří tomu, čemu některá strana
|
|---|
| [9] |
náboženská věří a co věřiti ustanovila, ale ten, „kdož věří, co psáno
|
|---|
| [10] |
jest v knihách Mojžíšových, prorockých, v žalmích a v knihách evange-
|
|---|
| [11] |
listův a apoštolův Páně“. (I 358). Jen Písmo sv. jest nám vy-
|
|---|
| [12] |
dáno od Pána Boha, a proto jen to náboženství jest pravé, které se
|
|---|
| [13] |
zakládá jen na Písmě sv., a tedy „jiná všecka náboženství, učení pro-
|
|---|
| [14] |
rockému a apoštolskému odporná, jsau básně a rauhání proti Pánu
|
|---|
| [15] |
Bohu . .. “ (I 287). Nyní zvláště se rodí mnoho koukole, více než
|
|---|
| [16] |
kdy jindy, neboť „lidé zpějí, jsau nepilní, ješto dávno se zvěstuje
|
|---|
| [17] |
evangelium.“ I 165). Učení křesťanské jest učení lásky.
|
|---|
| [18] |
Zle tedy činí ti, „kteříž bojují proti odporníkům V učení mečem:
|
|---|
| [19] |
Není cíl braně ten, nutiti k víře. Nebo víra jest dar Boží. Ephez. 2.
|
|---|
| [20] |
Mat. 16. Ale mocí moci odpírati sluší. Neodpírám tomu, ale toliko
|
|---|
| [21] |
má býti ochrana věrných skrze takové války. Abraham může Lota
|
|---|
| [22] |
z vězení a zajetí vysvoboditi.“ (I 164). Na církev katolickou
|
|---|
| [23] |
naráží často, na př.: „Tuť jest opravdová církev, kdež netoliko
|
|---|
| [24] |
vidíme zázraky, ale také slyšíme potěšení evangelická. A toť jest
|
|---|
| [25] |
proti těm, kteří křičí: „Zázraci, zázracil“, ale chudým evangelium ne-
|
|---|
| [26] |
zvéstují.^ (I 21). Horlí též proti Novokřtěncům, kteří bloudí,
|
|---|
| [27] |
když praví, „že nejblížeji k apoštolům piistaupili, když nemajíce
|
|---|
| [28] |
žádného umění moc sobě k vykládání Písem svatých osobují“. (I 492).
|
|---|
| [29] |
Jsa knězem pod obojí, Dikast volá: „Ach, jaké potěšení, když
|
|---|
| [30] |
krůpějička krve Pána Ježíše občerstvuje a obživuje srdce našel“
|
|---|
| [31] |
(I. 272). Zvláště na Zelený čtvrtek káže o večeři Páně. Na artikul
|
|---|
| [32] |
o večeři Páně pry „dábel veliký autoky činí, a nesčíslnými la-
|
|---|
| [33] |
birynty jej vyvrátiti usiluje, však věrným pravého smyslu jeho vydříti
|
|---|
| [34] |
nemůže. Nebo tu večeři svau sám Syn Boží svým věrným ku posile
|
|---|
| [35] |
víry, lásky, naděje, svornosti a zachování svatého obcování vydati
|
|---|
| [36] |
ráčil.“ (I. 278). „Píte z toho všichni! Ten rozkaz je proti lidskému
|
|---|
| [37] |
ustanovení, kteréž odjímá kalich věrnému obecnému lidu. Kristus
|
|---|
| [38] |
chce, abychom všickni jedli a pili: ale lidské ustanovení nechce,
|
|---|
| [39] |
abychom všickni pili, ale sami kněží. Ta nestydatost poráží se tím
|
|---|
| [40] |
rozkazem Páně: ,Pite z toho všicknil“ atd...“ Kdyby bylo po názoru
|
|---|
