Facsimile Lines

354

Page

[1]	180
[2]	Svatý Jakub sťat. Izaiáš pilau přetřín. Svatý Bartoloměj odřín. Svatý
[3]	Vavřinec na rožtě pečen. Mistr Jan Husa Jeroným upáleni etc.“
[4]	(I. 856).
[5]	Pravda nemá nyní místa natomtosvětě. Sami kněží
[6]	jsou proti těm, kteří pravdu vyznávají, neboť pokládají
[7]	„upřímné vyznání pravdy od světa za rauhání a kacířství.“ Chovají
[8]	se tak, jako „biskup pokrytec“ Kaifáš, jenž roztrhl roucho své na
[9]	znamení, že se Kristus rouhbá, když vyznal, že jest Syn Boží. „Odtud
[10]	se může viděti, jaké pokrytství bylo těch svatáčků kněžských,
[11]	a co se toho ještě podnes při nich nalézá.“ (I. 625). Kněží vůbec
[12]	nejsou tací, jako za prvních dob církve Kristovy: „Ó,
[13]	zlatý věk jistě toto byl, když kněží a učitelé tak živi byli, jakž učili!
[14]	Kéž pak nynější věk toho ndsledovati chce!? Ale nedbají na to nyní
[15]	Antikristovi služebníci!“ (I. 401). Většina kněží hledí
[16]	jen svého zisku; „za vše peníze trží, křest, oddavky, mše
[17]	ete... .* (I. 422). „Zlý služebník nepase ovcí, než sám sebe a břicho
[18]	své: pakli kdy na pastvu je vyvede, krmí je mlátem lidských
[19]	ustanovení a nálezků, z nichž ony nasyceny býti nemohau.“
[20]	(I. 908). Kněží opustili křesťanskou chudobu; jak chudý,
[21]	ale přece slavný byl příjezd Kristův do Jerusaléma, ale jak „nyní
[22]	již mnohem jináč jezdí ti, kdož jménem Krista a náměstenství jeho se
[23]	přiodívají!“ (I. 580).
[24]	Horlivě zastává se Kapito kázání slova božího.
[25]	Stěžuje si, że jedni „o kazatelich svatého čtení více než náleží
[26]	smýšlejí, jiní pak méně nežli sluší;“ jest třeba zachovávati cestu pro-
[27]	střední. (I. 109—110 a sl.). I vyzývá kazatel křesťany těmito slovy:
[28]	„Rádi se učme se vší chtivostí poslauchati božího slova tu, kdež se
[29]	ono od věrných církve zprávců v čistotě rozsívá a káže, bez lid-
[30]	ských vymyšlených a bludných přídavků! 2 toho slova
[31]	božího učme se nabývati toho všeho, což k spasení našemu přináleží !
[32]	Neb jakž mistr Jan Hus svaté paměti učil: Zákon Kri-
[33]	stův jest dostatečný k zpravování církve rytěřující
[34]	bez přičinění a přimíšenízákonů lidských.“ (I. 537—538).
[35]	Nezáleží na tom, kde se káže. Kázání „nemá k místu přiva-
[36]	zováno býti.“ (I. 411).
[37]	Co se týče velebné svátosti, „má se vériti, a vyznávati,
[38]	že Pán Ježíš jest v slávě Boha Otce a ne nékde v mon-
[39]	strancí v kautě, ne v chlebě ani pod chlebem neb nad chlebem,
[40]	kdežby znovu trápen a tělesně lámán a jeden byl.“ (I. 601). „Poně-
[41]	vadž ... večeře Páně jest od Pána Krista ustavena. .., máť jí sobě

Text view • Facsimile