| [1] |
|
|---|
| [2] |
slovech: „Církev římská potlačivší výmysly svými čistotu učení
|
|---|
| [3] |
apoštolského, samu larvu toliko a tvárnost církve první apoštolské
|
|---|
| [4] |
zůstavila, čehož zjevným svědectvím, apoštolům neslýchaným, učení
|
|---|
| [5] |
jejich o mái, o očistei, o odpusteích, o vzývání svatých mrtvých, kla-
|
|---|
| [6] |
nění obrazům, poškvrnění a skažení svátosti Páně atd.“ 194). Naráží
|
|---|
| [7] |
na klatby a koncilia proti vyznavačům Pána Krista ustanoveným
|
|---|
| [8] |
a vyhlášeným (5*-'), horli proti kněžské pýše (9"), proti tém,
|
|---|
| [9] |
kLeFí ctí Pannu Marii jako Boha (77") atd. Ostrou polemiku
|
|---|
| [10] |
vede s Jeswity a s jejich postillami. Zvláště naráží často
|
|---|
| [11] |
na jednu jesuitskou postillu, snad Wujkovu dle domnění
|
|---|
| [12] |
Jirečkova. Podáme některé doklady jeho polemiky. Na 1. neděli ad-
|
|---|
| [13] |
ventní jest výklad, že nám není nie užitečnějšího, než když se
|
|---|
| [14] |
k Pánu Dohu navracujeme skrze pokání a jej v svatém slovu k nám
|
|---|
| [15] |
přicházejícího přijímáme. Kazatel k tomu dodává: „Ale že schvalu e
|
|---|
| [16] |
Josuita v postylli své lidem hlaupým Římského adventu cery-
|
|---|
| [17] |
monie, ukazujíc, jakoby Pán Kristus nyní na každý rok měl se v den
|
|---|
| [18] |
Božího narozenf voditi, a protož radí, aby se po čtyři neděle sy-
|
|---|
| [19] |
nové církve, svaté imatky, připravovali, aby potom narozeného při-
|
|---|
| [20] |
vítali a prijali, což jest zjevný blud: Poněvadž synové církve svaté
|
|---|
| [21] |
vědí a věří, žejednau se vtěliv Syn Boží, rostl třidceti let, potom tři léta
|
|---|
| [22] |
kázal, učil, divy činil a Spasitelem lidským se býti ukazoval, naposledy
|
|---|
| [23] |
umučen, umřel i pohřben a třetího dne z mrtvých vstal, vstaupil potom na
|
|---|
| [24] |
nebesa, odkudž přijde saudit všech, protož se nerodí na každý rok. Poznaj
|
|---|
| [25] |
tedy, jaké sau to bajky! Zchvaluje ještě Josuita nad to mšičku
|
|---|
| [26] |
ranní, kterauž novým i starým otcům neslychanym jmenem roraty
|
|---|
| [27] |
nazývají, i mši Panny Marie, jakž v Postylli své píše, atd.“ Horlí
|
|---|
| [28] |
dále proti ceremoniím, při nichž prý nic jiného není než
|
|---|
| [29] |
„sevnitřní tvárnost bez pravdy, oči lidské mámící, což se z jejich
|
|---|
| [30] |
postylle ukdzati mfize ...“ atd. Tak mluví na str. [^—", Na str.
|
|---|
| [31] |
36" mluví o ďáblu, nepříteli pokolení lidského, jenž působí, že ne-
|
|---|
| [32] |
pravá církev připisuje si moc církve svaté, a že věrní poslové Kristovi
|
|---|
| [33] |
jsou kaceřováni, a dokládá, že zřetelný příklad toho jest „v postylli
|
|---|
| [34] |
Jozuitské, v níž nestydatí lidé sektě Babilonské, od Nimroda
|
|---|
| [35] |
římského z falše a lži ulepené, titul církve svaté nestydatě přivlast-
|
|---|
| [36] |
ňují... Jakož sme jinde ukázali a s pomoci boží ukazovati budeme,
|
|---|
| [37] |
že my ne proti církvi Boží svaté, pravé, apoštolské válčíme,.. ale
|
|---|
| [38] |
válčíme s rotau Antikristovau, kteréž střecha jest, jak po-
|
|---|
| [39] |
styllári svědčí, odpustkové římští, lživý, smyšlený očistec i jiné
|
|---|
| [40] |
|
|---|
| [41] |
Takové polemiky táhnou se postillou Zernovcovou
|
|---|
| [42] |
Jubilejních spisů č. XII. 12
|
|---|
