| [1] |
|
|---|
| [2] |
ulaje ženu, děvku, pacholka, jako pes zteklý zlým jazykem, nešlechet-
|
|---|
| [3] |
nými slovy. Dajž jim pak, kněže, tělo Boží! By menší hřích byl,
|
|---|
| [4] |
zdá mi se, by ta velebná svátost byla v bláto uvržena než v ta ústa
|
|---|
| [5] |
nešlechetná, zlá...“ (1799). „Plnění přikázání Božího není, a tak
|
|---|
| [6] |
hned s tím k tělu Božímu lehce ...“ (351%). Vymlouvají se slovy:
|
|---|
| [7] |
„Abych já nechal dobrého pro zlé?“. „K tomu dodává Rokycana :
|
|---|
| [8] |
„I opět jest to ďábel v lidi uvrhl, a bojím se, že to od některého
|
|---|
| [9] |
kněze vyšlo: Nenechávaj dobrého pro zlé!“) (1789).
|
|---|
| [10] |
Lid přijímá tedy ve lži, „neb toliko se k hodům při-
|
|---|
| [11] |
pravují, a jakž jedně hodové minau, tak se i hned k hříchuom zase
|
|---|
| [12] |
navrátí a k návyklostem dřevním“. (210*).
|
|---|
| [13] |
Lidu télo BoZí ,nevoní" (99*, 1855, a chutná mu tak
|
|---|
| [14] |
jako každý jiný oplatek (99%, 350%, „štika dobrá a nebo ptáci
|
|---|
| [15] |
tlustí chutnější jim než tělo Boží“ (350), ptijímají jen tak ze
|
|---|
| [16] |
zvyku a obyčeje: „Tento lid jedno z obyčeje jde k tělu Božímu,
|
|---|
| [17] |
že veliká noc prisla, ale jinak by nic nebylo* (99^; pod. 37^, 38^), atd.
|
|---|
| [18] |
„A snad vy mníte, aby on milý Pán proto zde nechal svého drahého
|
|---|
| [19] |
těla a své drahé krve, abyšte teď pohleděli a podívali se, a když
|
|---|
| [20] |
bude na hod Těla Božího, teď poctili, véncuov ruozénych sobé na-
|
|---|
| [21] |
dělali? Na toť jest nechal řka: Vezměte a jezte etc.... Ale vy ne-
|
|---|
| [22] |
učiníte, než jakž ste navykli. Mluv vám, co ktož chce, práv jakoby
|
|---|
| [23] |
kamení mluvil, vše za jedno!“ (355%),
|
|---|
| [24] |
R. vybízí k častému přijímání, zvláště v neděli; dle slov
|
|---|
| [25] |
v modlitbě Páně: „Chléb náš vezdejší dejž nám dneg!“ mělo by se
|
|---|
| [26] |
vlastně každodenně přijímati, ale poněvadž to mnohým není
|
|---|
| [27] |
věc možná, měli by lidé aspoň „duchovněžádati, aby byli
|
|---|
| [28] |
účastni toho drahého těla a té drahé krve“ (269), ale ani
|
|---|
| [29] |
toho není: „nie, jedno : „Otče náš! vr, vr, vr,“ a na to nepomyslíme!*
|
|---|
| [30] |
(270%, pod. 417°). ,Vérní knéZí, kazatelové*, méli by lid
|
|---|
| [31] |
nabádati k častému přijímání, ale mnohdy se tak
|
|---|
| [32] |
neděje: „.... nalezl-li by také ty posly zlé, hanebné, ješto
|
|---|
| [33] |
nedbají volati na tu svatbu, k tomu obědu? Ba, nalezl by některé,
|
|---|
| [34] |
37) R. naráží při tom na sektu Vilémovských V. ČČM 1884 (Goll)
|
|---|
| [35] |
str. 50: V konfessi (č. 30) ... „Jakož potom i Vilémovští, nejnábož-
|
|---|
| [36] |
nější v Čechách, ježto se tím chlubili a tomu učili, že má člověk přijímati ve
|
|---|
| [37] |
hříších smrtedlných ;... jestliže jinak zle učiniš, proto tohoto dobrého neopouštěj |; protož
|
|---|
| [38] |
sou to byli příliš obecno učinili zvláště za kněze Křišťana i za Mikuláše syna
|
|---|
| [39] |
jeho; i bláznóm i bldznicim, ant laji a klejí, vždy proto v hrdlo cpali: a také
|
|---|
| [40] |
u oltáře s šablemi velikými klekali, a oni jim podávali, tak že někteří z nás ty
|
|---|
| [41] |
věci vidouce velmi se zarmucovali a se slzami litovali, že tak se ty věci mají ne-
|
|---|
| [42] |
řádně s nevážně.“ —
|
|---|
