| [1] |
|
|---|
| [2] |
Vinu toho všeho nese mimo uvedené již příčiny (záliba ve svět-
|
|---|
| [3] |
ských věcech atd.) hlavně špatné vychování. R., rozbívá poměr vodičů
|
|---|
| [4] |
k dětem a přichází k těmto úsudkům:
|
|---|
| [5] |
1. Rodiče nevedou dětí k poznání Boha, ale učí je
|
|---|
| [6] |
poznávati svět, žíti v rozkošech, světských radován-
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
„Nu, mnedle, vy matery, velmi-li ste toho pilny, najprvé aby
|
|---|
| [9] |
vaši děti znali Jeźise fkauc: „Milý synu, milá dcero, služ milému
|
|---|
| [10] |
Bohu ráda, boj se Boha, atd... !* Čili ste toho pilnější, kterak se má
|
|---|
| [11] |
k světu míti a slíbiti se jiným, a nebo kterak má utrZiti, ukupóiti,
|
|---|
| [12] |
dobyti, hádaj!? A, béda bude, zlé matery, hanebné, a otcové též ! I dává
|
|---|
| [13] |
vám Buoh statečné děti! Jediné hned z mládí rozkoši naučí, ješto to
|
|---|
| [14] |
škodí dětem jísti i hned z mládí ty krmě rozkošné a píti silné pití;
|
|---|
| [15] |
tak píší doktorové; i protož bývají děti mdlí, bledí, blikaví a blázni
|
|---|
| [16] |
častokrát. Ale ono ze vsi, ježto se tam tvarohem vychová a boso běhá,
|
|---|
| [17] |
leč u veliký svátek třevíce obuje, obecně z těch maudřejší bývají
|
|---|
| [18] |
neZ onéchno v rozkoái zchovanych. Trefít se nékdy, alerídko, maudré
|
|---|
| [19] |
z těch bohatých, ano také mezi černými kavkami trefí se bílá. Ale
|
|---|
| [20] |
najlépet jest détem krmé sprostné a bosu béhati a na hlavé nemiti
|
|---|
| [21] |
éepice, aby próduch byl, leć by zima byla.* (19—20*).
|
|---|
| [22] |
„Ba matka samať vylže, vytantuje, duši vytáhne, kdež muož, aby
|
|---|
| [23] |
dcerku, synáčka připravila, frýžky, vobojky, perlové věnce zjednala,
|
|---|
| [24] |
dobré bydlo učinila, a potom aby v nich větší zápal byl, aby smilnili,
|
|---|
| [25] |
cizoložili. A, nebohé matky, nastojte, jak vy málo dbáte, aby děti vaši
|
|---|
| [26] |
byli milí a libí milému Bohu! Ze jsau oni v hněvu Božím, nic toho
|
|---|
| [27] |
nedbají, ale kdyby se na né král hnéval, tuť by se starali.“ (44) ;
|
|---|
| [28] |
»... a kde jest viděti, aby své děti vedli jako sluší? Než ku pajše
|
|---|
| [29] |
a k světu. U pry: ,Cot to détem Skod(?!‘ atd....“ (45%). Jiná řeč
|
|---|
| [30] |
rodičů bývá: „A,a, milý synu, naše babka Rožmberských a Chlevcové
|
|---|
| [31] |
nám ujci a Krmníček teta. Veď, umíte-li to, ó bídní rodičové s vaší
|
|---|
| [32] |
pýchau ?!“ (46b), „Matko, když ty uzříš dcerku, ana se pyšně pobéře
|
|---|
| [33] |
do kostela v perlovém věnci, v zlatě ..., a neb synáčex tvůj (an se
|
|---|
| [34] |
ožírá), požádáš-li srdečně na milém Bohu, aby nad nimi zde toho
|
|---|
| [35] |
ráčil mstíti a věčně odpustiti? Ba, slibuj!; ještěť se bába tomu
|
|---|
| [36] |
zasměje . .. A, bídné matky, jak vy ty déti vedete! Shledáte, Ze
|
|---|
| [37] |
nad nimi rukama zlomíte!... A mluv jim, kdo chce, neuvěřít.“ (186b),
|
|---|
| [38] |
„Činíte-li vy to, mnedle, pane tatíku, paní matko, otážeš-li ty
|
|---|
| [39] |
synáčka svého řkúci: „Milý synu, dávno-li ty tělo Boží přijímal a
|
|---|
| [40] |
dávno-lis se zpovídal?* Amo, slibuj!, spieset se otíZe: „Milý synu,
|
|---|
| [41] |
mnoho-li si jiZ varuov piva poloZil a muoho-li si utržil a cot tento rok
|
|---|
