| [1] |
|
|---|
| [2] |
samy se nemilovaly, vSàk by té pajehy nechaly." (408») Pfri tom v&ak
|
|---|
| [3] |
ženy nepomyslí, Ze krása télesná jest pomíjející, ale duševní
|
|---|
| [4] |
krása —- cnost — že trvá na věky: „Nu, vy ženy, od koho vy tu
|
|---|
| [5] |
krásu máte, zda od přirození? Ba, byť milý Buoh jí tobě nedal, nic
|
|---|
| [6] |
by nebylo! Když se v zrcadlo vzhlédneš, a ty, člověk slušný, velmi-li
|
|---|
| [7] |
milému Bohu z toho poděkuješ a poprosíš, řka: „Milý Pane, nedajž
|
|---|
| [8] |
mi sebe žádným smrtedlnym hfichem zde zmazati a po smrti nedaj mi
|
|---|
| [9] |
skaredymi dably obyvati!? Toť by byla dobrá vzhlédání v zrcadla, ale
|
|---|
| [10] |
ne k fiflování. A ty, babo, drchta stará, opatříc se, a ty, Skaredá,
|
|---|
| [11] |
poprositi milého Boha, aby oné škaredosti věčné byla zbavena, takt
|
|---|
| [12] |
by mélo byti!* (314?) Pycha rozhostila se v§ude, ano i v ko-
|
|---|
| [13] |
stele: „Mnedle, vy pak, máte-li u vážnosti tyto chrámy boží, ješto
|
|---|
| [14] |
prípravné, fiflovné, pysné, hrdé, naduté do nich chodíte, jako k tanci,
|
|---|
| [15] |
u včneích, v perlách, v zlaté, vše?“ (286%). „A poněvadž nad těmi
|
|---|
| [16] |
mštěno bude, kteříž jdau do kostelův a požívají svátostí bez ducha
|
|---|
| [17] |
svatého, co pak díš, stane se těmto, ješto jdau do kostela v duchu
|
|---|
| [18] |
pyšném, hrdém, nadutém ?“ (401%). „Ba, kdo vás na to navede, abyšte
|
|---|
| [19] |
asa v kostele pajchy nechali ?“ (4025).
|
|---|
| [20] |
Lid prý pýchy ani po smrti nezanechá: „Ba ještě i po
|
|---|
| [21] |
smrti své pýchy nenechají, aniť na hroby kamení drahého
|
|---|
| [22] |
s štíty nakladú, ješto to nic pomocno není k spasení, jediné toliko
|
|---|
| [23] |
nějaké posmívání a neb povýšení nad jiné.“ (232°), „Tento lid i po
|
|---|
| [24] |
smrti své pajchy nenechá, ono: „Tuto mne položíte a udělajte mra-
|
|---|
| [25] |
morový kámen na muoj hrob! A toto dajte do tohoto klášter a,
|
|---|
| [26] |
af se za mé vééná památka déje!^" (8425). ?) (Pod. 3619).
|
|---|
| [27] |
Lid pýchu nepokládá ani za hřích: „ctnosti to nazovau
|
|---|
| [28] |
a slusností, fkauc: ,Na nás to slusi...!** (201).
|
|---|
| [29] |
S podobnou horlivostí, jako proti pýše, B. mluví č proti jiným
|
|---|
| [30] |
hříchům; kávrá lakomství a smilstvo, „kteřížto hříchové nyní jsau
|
|---|
| [31] |
náramně se velmi rozmohli v tomto lidu“ (83%); „všady lakomství
|
|---|
| [32] |
panuje* (3172); plyne to z milování světa (37°, 818", 400»).
|
|---|
| [33] |
Smilnych lidí, o nichž praví, že mají druhé místo v pekle
|
|---|
| [34] |
y mukách ihned po kacífích (17%), jest téz veliké množství.
|
|---|
| [35] |
Zjiných hříchů kárá obžerství, opilství a mnohé „roz-
|
|---|
| [36] |
pustilosti“, které zejména o masopustě mají volnost, kdy „mnozit
|
|---|
| [37] |
znova křižují Ježíše svými hříchy, rozpustilostmi* (84b); i horli tedy
|
|---|
| [38] |
proti „ryräni masopůstnímu“ (111°), „Lidé zanechajíce díla
|
|---|
| [39] |
29) Rokycana mluví tu dále o klášteřích, které předkové hojně nadali,
|
|---|
| [40] |
aby měli po smrti památku, nadání ta slouží však prý jen hříchům ... (843a.)
|
|---|
