EN | ES |

Facsimile Lines

354


< Page >

[1]
13

[2]
nedéli svétíte, v trhu žádného nepřesáhnete, křivdy jeden druhému
[3]
o haléř neučiníte... ? atd. Táže se dále služebníkův a slu-
[4]
żebnie, sloużi-li věrně svým pánům, pánů, nečiní-li služebníkům
[5]
křivdy, hospodářův a hospodyň, mají-li péči o svou čeleď, aby
[6]
znala Ježíše, jeho kázání plnila a nehfeéila. (26*75) K otázkám
[7]
těmto pak odpovídá. Odpověď kazatelova, jest, jako obyčejně,
[8]
nepříznivá: Nynější lid neřídí se tím, co slyší v písmě sv., ale
[9]
jedná tak, jak si zvykl. [ napomíná kazatel k polepšení. Výtky
[10]
jeho jsou ostré, bezohledné. K výkladům připojuje spisovatel
[11]
citaty z písma sv. a ze sv. oteû, nenf v$ak jimi postilla
[12]
přeplněna. Současný život jest výhradním předmětem
[13]
kazatelových úvah, které jsou vázu prostonárodního, jsouce
[14]
psány účinným, živým slohem horlivého mravokárce.

[15]
Jak soudi Rokycana v postille o současných po-
[16]
mérech v zemi české? 9)

[17]
Úsudek Rokycanův o době, v níž žil, jest velice nepříznivý.
[18]
Rokycana dívá se na lidský život příliš černě, nevidí nikde spásy
[19]
a východu z bludiště hříchův a časem sebe menší jiskřičku naděje
[20]
dusí a tlumí ve svém pessimismu. Lid jest mu skrz na skrz zkažený,
[21]
protože se spustil Boha. Všude, ve všech stavech, vládne hřích
[22]
a mravní zkaženost, všecko napomínání jest marné. Vláda Antikristova
[23]
opanovala i sluhy Boží, kteří nepředcházejí lid dobrým příkladem.

[24]
Tento všeobecný nářek ozývá se v Rokycanových kázáních. Roky-
[25]
cana vidí pokleslost mravü ve stavu světském i duchovním. Zajímavé
[26]
jsou jeho úvahy o lidu českém vůbec a o jednotlivých stavech zvláště.
[27]
Z toho podává se nám rozdělení celé látky. Podáme I. Rokycanovy
[28]
úvahy rázu všeobecného o tom, v čem R. shledává úpadek mrav-
[29]
ního života v Čechách a příčiny jeho, II. úvahy zvláštní o tom, jak
[30]
se úpadek ten jeví v životě rodinném (poměr rodičů k dětem, vy-
[31]
chování mládeže), v poměru obojího pohlaví (mimo manželství a v man-
[32]
želství) a v jednotlivých stavech; pojednáme pak o stavu duchovním
[33]
a o církevním životě v Čechách za doby Rokycanovy, a o stavech
[34]
světských (stavy vyšší, česká města, úřednictvo, český venkov, chudina,
[35]
kroje, práva, soudy a války).

[36]
16) Stať tato pracována jest podrobněji, jakožto spis původně samostatný,
[37]
i vkládá se do tohoto díla pro souvislost a úplnost; tím se vysvětluje její
[38]
obšírnost. (Pochází ze slovanského semináře čes. university, z r. 1896.)


Text viewFacsimile