| [1] |
|
|---|
| [2] |
mužů života svatého, zakladatelů to Jednoty bratrské,
|
|---|
| [3] |
jejímž duchovním otcem Rokycanu nazýváme, ačkoliv se
|
|---|
| [4] |
tento později od ní úplně odloučil, vida, že bratří prohloubivše smysl
|
|---|
| [5] |
kázání jeho, dospívali ponenáhlu k zásadám, které s jeho zásadami
|
|---|
| [6] |
přicházely do sporu. Máme-li to přičítati tomu, že za posledních let
|
|---|
| [7] |
vlády Jiříka z Poděbrad nabyl konečně toho, po čem po léta bažil,
|
|---|
| [8] |
totiž arcibiskupství strany pod obojí, uznati můžeme, že
|
|---|
| [9] |
„jako vrehní duchovní správce nemohl snad jednati jinak.) Ctižádo-
|
|---|
| [10] |
stivou jeho snahu po nadvládě v církvi kališnické
|
|---|
| [11] |
omluviti lze tím, že hleděl asi získati svým opravným snahám moc
|
|---|
| [12] |
autoritativní, aby mohl ve své důstojnosti působiti ve prospěch lidu
|
|---|
| [13] |
iv kruzích dvorskÿch. Pffslovi, ktevé pozdéji o ném vznikl o.
|
|---|
| [14] |
že by totiž „v naději tohodůstojenství(t. arcibiskupství)
|
|---|
| [15] |
oblevil v náboženství, a pro kus kožicha zapřel božího
|
|---|
| [16] |
kalicha“,!*) není snad třeba bráti vážně a doslovně, sice by byly
|
|---|
| [17] |
všecky jeho ohnivé řeči o kalichu, které tak často v jeho kázáních
|
|---|
| [18] |
se ozývají, pouhé plané fráse. Vždyť Staří letopisové čeští hrdě do-
|
|---|
| [19] |
kládají o Rokycanovi a o králi Jiřím: „Onen slovem, tento
|
|---|
| [20] |
mečem hájil Kristova kalicha!“!)
|
|---|
| [21] |
Rokycanovo smýšlení o současných poměrech
|
|---|
| [22] |
v zemi české jeví se zvláště v jeho kázáních, která
|
|---|
| [23] |
míval v chrámě Týnském v Praze za posledních dvou
|
|---|
| [24] |
let vlády Ladislavovy. Podstatu těchto kázání pojal
|
|---|
| [25] |
nebo jinými napsati dal do své hlavní práce literární,
|
|---|
| [26] |
do své Postilřy. (Vlček I. 189.)
|
|---|
| [27] |
O Rokycanové postille napsal J. Gorn tlinek do CCM. 1879.
|
|---|
| [28] |
Dle jeho zpráv o různých rukopisech a dle vlastních studií podáme
|
|---|
| [29] |
přehled rukopisů Rokycanovy postilly.
|
|---|
| [30] |
1. Jeden z nejstarších rukopisů byl napsán od Stanislava
|
|---|
| [31] |
Křížanova. Jest to opis z r. 1500. Nalezen byl v král. bibl ve Stock-
|
|---|
| [32] |
holmu. (Cod. Ms. chart. fol. secl. XVI. Pag. 626.) Podávajf o ném
|
|---|
| [33] |
zprávu Dr. J. Pxóinka v CCM. 1851 (Zpréva o rukopisech českých
|
|---|
| [34] |
v král. bibl. ve Stockholmu se nacházejících) a B. Dopik ve spise
|
|---|
| [35] |
„Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte“ (Brno 1852,
|
|---|
| [36] |
str. 145—146.) (v. též Jir. I. 422.) Obsahuje 323 listy. Titul zní:
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
|
|---|
| [39] |
12) Srovn. tóż úvahu Tomkovu v Děj. Prahy IX. 49, kde je řeč o poměru
|
|---|
| [40] |
Rokycanově k čes. bratřím.
|
|---|
| [41] |
18) Brate Jafet v Hlase strážného dí, že o Rokycanovi bylo toto přísloví
|
|---|
| [42] |
rozšířeno. (CCM. 1879, str. 211. pod čarou.)
|
|---|
| [43] |
14) Staří letopisové čeští, vyd. Palacký, str. 203,
|
|---|
