| [1] |
|
|---|
| [2] |
a povySováni sv. étenf jest jen pokrytecké jednánf. LZ( a Ist{jsou pry
|
|---|
| [3] |
proniknutí kněží i lid. Pismo sv. jim neprospívá, pro-
|
|---|
| [4] |
sppívá však lidem věrným, kteří se chtí písmem sv. říditi, je
|
|---|
| [5] |
čísti a o věm v den nedělní rozjímati. S pomocí boží tedy
|
|---|
| [6] |
Cbelčický chce „nětco psáti o téch Cteních k užitku
|
|---|
| [7] |
téch, kteříž jsú poznali a milují pravdu“,
|
|---|
| [8] |
První díl postilly obsahuje kázání od I. nedéle adventní až do 6.
|
|---|
| [9] |
nedéle po Velikonocích (20—1394), díl druhý obsahuje kázání, počí-
|
|---|
| [10] |
nající se kázáním na den seslání Ducha sv. (141%) a končící se ká-
|
|---|
| [11] |
záním na den posvěcení chrámu (282°), Na str. 141%: „Druhá
|
|---|
| [12] |
strana Vykladuov spasitedlnych na étenf nedélni... A najprv
|
|---|
| [13] |
na čtení, kteréž se čítá na hod Seslání Ducha svatého .. .“
|
|---|
| [14] |
Doslov: „Tuto se skonávajíčtenienedělní svýklady:
|
|---|
| [15] |
a na to sú psána, aby tiem pilnéji nedéle każda svócena byla. Neb
|
|---|
| [16] |
jest pán buoh prikázal s pilností řka: Pomni, aby den sobotní svétil.
|
|---|
| [17] |
A my řiekáme neděle proto, že nemáme délati nižádných děl
|
|---|
| [18] |
robotnych, to jest. hřiechuov, ješto v službu dáblu porobují, ani také
|
|---|
| [19] |
diela tělesného, kteréž v jiné dni muož člověk s uzitkem i s odplatů
|
|---|
| [20] |
délati. Protoz ku pravému svécenie nedéle a ku pravému upokojenie
|
|---|
| [21] |
s bohem bude čtenie toto k tomu zvláštně pomocné a k napomenutí
|
|---|
| [22] |
zvlástniech věcí. A najviece proto, kdyżt se kazanie nedostane od
|
|---|
| [23] |
vérnych zprávcuov üstnieho."
|
|---|
| [24] |
Na konci Lisku z r. 1522 čteme: „Vytist&ny jsú Knihy
|
|---|
| [25] |
tyto Léta páné Tisícieho Pétistého Dvamezcítmého. Ten pátek po
|
|---|
| [26] |
božím Vstápenie. V slavném Mésté Prazském. Budiz z toho pán buoh
|
|---|
| [27] |
pochválen a račiž dáti to k napravení našemu a k dojitie od něho
|
|---|
| [28] |
zde milosti a potom véčné radosti Amen. Pavel Severin.“ Totéž
|
|---|
| [29] |
čteme i ve vydání zv. 1532. To značí, že tisk zr. 1532 jest
|
|---|
| [30] |
věrný otisk z vydání zr. 1522.
|
|---|
| [31] |
Jak Chelčický vykládá? (Srovn. Comenium [1L. Pamätky relor-
|
|---|
| [32] |
mae ceské. L Petr Ch. Upravil J. Kanisex Praha 1892. Na str. L
|
|---|
| [33] |
až XVI. předmluva Karáskova, v níž čteme též o vykladací metbode
|
|---|
| [34] |
Cheléického.): Péíslu$nou perikopu analysuje Ohelčický
|
|---|
| [35] |
způsobem dükladnyfm. Napoéátku vykladu éasto podává
|
|---|
| [36] |
stručně smysl celé perikopy, na pf. v kázánf na 4. nedéli
|
|---|
| [37] |
adventní (Čtenie sv. Jana v prvnie kap.) pravi: „Toto tlenie svatć
|
|---|
| [38] |
ukazuje nám velikú lest a neupřiemnost židovsků“, a vykládá příčiny
|
|---|
| [39] |
toho. Pak cituje z perikopy větu za větou avykládá, jak
|
|---|
| [40] |
se má rozumětií jednotlivým větám. Vyloživ větu, přechází
|
|---|
| [41] |
k větě následující, při čemž přechod naznačuje obyčejně slovy:
|
|---|
