| [1] |
|
|---|
| [2] |
NěkterávšakkázáníJakoubekzačínáihnedtextem,
|
|---|
| [3] |
bez předmluvy, na př. při kázání na 9, neděli po sv. Trojici
|
|---|
| [4] |
(Pav, v !. Korint. v 14. Кар.) & |.
|
|---|
| [5] |
Výklud dělí spisovatel obyčejně nu jednotlivé oddíly podle hlavních
|
|---|
| [6] |
myslenek v epistole obsažených ; tyto tvoří kostru celého výkladu. Na př.
|
|---|
| [7] |
o epištole, která se čte na 7. neděli po sv. Trojici (Pavel Řím. 6. K.)
|
|---|
| [8] |
praví, že se dělí natři „strany“ : „První učí, abychom rovuost spra-
|
|---|
| [9] |
vedlnosti činili... Druhé, abychom služebnost zlosti obrátili v slu-
|
|---|
| [10] |
žebnost života... Třetí, abychom užitek obojího, t. hříchu i spra-
|
|---|
| [11] |
vedlnosti, spatřili tu, neb konec těch věcí smrt jest . . .“ (126%).
|
|---|
| [12] |
Epištolu na neděli 9. po sv. Trojici (Pav. v I. Korint., 14. kap.) dělí
|
|---|
| [13] |
též na tři díly („strany“), celé pak rozdělení shrnuje v jedinou
|
|---|
| [14] |
myšlenku, která jest jádrem celé epištoly i výkladu: „A pro rozum
|
|---|
| [15] |
jasnější a světlejší této Epištoly sluší věděti, že žádost jest kořen
|
|---|
| [16] |
všeho zlého . . .* (1349). Misty ućf, že příslušná epištola
|
|---|
| [17] |
mé dvoji vyznam, ,télestnÿ“, t. j. doslovny, a ,duchovni®, t. j. vyzna-
|
|---|
| [18] |
čující se myšlenkami poučnými pro křesťanský život. Na pi. „Kp. sv. Pavla
|
|---|
| [19] |
1. ke Korint, v V. kapitole. Bratří! Vymeťte starý kvas, abyšte byli nově
|
|---|
| [20] |
pokropeni, jakož jste nenakvašeni. Neb Velikonoc naše, totiž Beránek
|
|---|
| [21] |
Velikonoční, obětován jest, Kristus. Protož hoduojme ne v kvasu zlosti
|
|---|
| [22] |
a nešlechetnosti, ale v přesnicích éistoty a pravdy! (47*)* . . . ,Smysl
|
|---|
| [23] |
telestny této Epistoly jest tento: Korintstt trpéli mezi sebau
|
|---|
| [24] |
nékterakého smilnika, kteryzto vzal Zenu otce svého, t. macechu svau
|
|---|
| [25] |
za svau ženu, jakož praví mistr Haymo A ten učinil všem veliké
|
|---|
| [26] |
pohoršení, pro kteréžto velí jeho vyobcovati, aby jiných nepoškvrnil,
|
|---|
| [27] |
a protož dí k Korintským: Vymeťte starý kvas, t. hříšníka ... ! Ale
|
|---|
| [28] |
duchovním smyslem v této Epištole radí všem hříšným,
|
|---|
| [29] |
hříchův skrze pokání pozbýti . . Druhé, pokrm duchovní přijímati .
|
|---|
| [30] |
Třetí, v čistotě a pravdě ostati, atd,...* (47b—489. Ku konci
|
|---|
| [31] |
vÿkladu Jakoubek pripojuje éasto prosbu anapomenutf,
|
|---|
| [32] |
na př. (2. ned. adv.): „Prosmež Pána Jezu Krista, at ráčí nám dáti
|
|---|
| [33] |
rozum Písma svatého, jímž bychom byli u víře osvíceni, v naději
|
|---|
| [34] |
posilnéni a v lásce zamékéeni, abychom tudy došli věčné radosti
|
|---|
| [35] |
v království nebeském.“ (7%)
|
|---|
| [36] |
Slova, o nichž spisovatel myslí, že potřebují po-
|
|---|
| [37] |
drobnějšího výkladu, rozbírá důkladně, aby se jim
|
|---|
| [38] |
dobře rozumělo. Na př. vykládá o sobotě, že „sabathum“ značí
|
|---|
| [39] |
česky odpočinutí, „pro odpočívání těla Kristova v hrobě“, a specielně
|
|---|
| [40] |
o velikonoční sobotě, že ji Čechové nazývají Bílou pro
|
|---|
| [41] |
dvojí věc: „Najprvé proto, že dříve byl obyčej, kteříž jsau se z po-
|
|---|
