[1] |
|
---|
[2] |
bóh prépustil pro náš užitek, abychom ne ihned za svatého měli,
|
---|
[3] |
kterfZ bude drZéti biskupstvie neb papežstvie“. (30).
|
---|
[4] |
Na str. 132. Hus uvádí začátky svých tří písní du-
|
---|
[5] |
chovnich3), jež se zpívaly v Betlémě: Ďábel nastrojil mistry,
|
---|
[6] |
kněží a zákonníky, aby brojili proti těm, kteří následují Krista, aby
|
---|
[7] |
klnuli jménem Ježíše „všechny ty, kteřížehodie na ká-
|
---|
[8] |
zanie do Betléma, a všecky ty, kteříž zpievají:
|
---|
[9] |
Vstal jest bóh z mrtvých svú mocí,
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
Jezu Kriste, štědrý kněže,
|
---|
[12] |
s otcem, duchem jeden bože;
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
Navštév nás, Kriste žádúci,
|
---|
[15] |
|
---|
[16] |
daj nám sě v srdci poznati,
|
---|
[17] |
bez hrózy sebe čakati.“ (132.)
|
---|
[18] |
Husova postilla jest obrazem Husovjch názorů theologických.
|
---|
[19] |
Mnohé z těchto Hus přejal sice od Wiclifa, přece však
|
---|
[20] |
postille jeho nemůžeme upříti znaku püvodnosti. Hus
|
---|
[21] |
Wiclifa neplaguje, nebot s nfm v leckteré věci nesouhlasí, na př.
|
---|
[22] |
v otázce transsubstanciace, křtu a j. Wiclif byl dogmatik, Hus
|
---|
[23] |
spíše moralista. (Winter, Život círk. I. str. 7.) Dr. A. Lenz
|
---|
[24] |
srovnává učení Husovo s Wiclifovým (Čas. kat. duch. 1871)
|
---|
[25] |
a praví, že Hus čerpal z Wiclifa sice mnoho, zejména v oboru dog-
|
---|
[26] |
matickém a mravoučném, ale že nebyl jeho pouhým nohsledou. Do-
|
---|
[27] |
kazuje to srovnántm. Na pf. Wielif tvrdil, že křest není k spáse ne-
|
---|
[28] |
vyhnutelně potřebný, ale Hus mluví o nevyhnutelné potřebě křtu
|
---|
[29] |
(Postilla, 233). (O původnosti ve spisech Husových viz Sborník hist. IV.
|
---|
[30] |
1886, rozprava K. Nováka str. 306. a sl) Lenz srovnává též
|
---|
[31] |
učení Husovo s naukami reformatorů 16. věku. (Č. kat.
|
---|
[32] |
duch. 1870) a uvádí některé příklady z Postilly: V základním učení víry
|
---|
[33] |
protestantské o ospravedlnění Hus liší se podstatně od reformatorů, ale,
|
---|
[34] |
byť ne s Lutherem, aspoň s Kalvínem vtom se shoduje, že předzvě-
|
---|
[35] |
děným prý se nedostává synovství božího (dle naděje, ač i v této věci
|
---|
[36] |
se od Kalvína tím liší, že jinak nevylučuje od údělu milosti posvěcující
|
---|
[37] |
8) V. téz Erb. III. 346.
|
---|