Facsimile Lines

354

Page

[1]	284
[2]	svátku svatých apoštolů Petra a Pavla, v Praze 1751“, díl 2. „od
[3]	svátku Navštívení Panny Marie až do svátku svatýho Jana, apoštola
[4]	a evangelisty Páně, v Praze 1753“. (1. dil fol. str. 582, 2. díl fol.
[5]	str. 846.)
[6]	Příklad kazatelovy výmluvnosti: „Kdo pak učí, nebo napomíná
[7]	lid, aby přikázání Boží zachoval, nežli kazatelové? Kdo pak vy-
[8]	kládá, jak se má přikázání Boží zachovávati, jako kazatelové? Kdo
[9]	pak připovídá spasení nebeské za zachování přikázání Božího, jako
[10]	kazatelové? Kdo pak hrozí trestem na přestupníky téhož přikázání
[11]	Božího, jako kazatelové? Naříkají sobě lidé, ... Ze zlý časy jsau a že
[12]	hůře nemůže býti, jak je. Věřím. Zdaliž Bůh nepřipovídá skrze ka-
[13]	zatele dobrý časy, bude-li lid přikázání Boží zachovávati? Zdaliž ne-
[14]	vyhrožuje skrze kazatele zlý časy, jako jest mor, hlad, vojna nebo
[15]	nesnesitedlné daně? Jestli tedy Bůh na svědectví svolává nebesa
[16]	a zem: Audite, Coeli, et auribus percipe terra: Slyšte, Nebesa, a
[17]	ušima pozoruj země!, a svolává čtyry żivly; i ti svolati (zvolati) mohau
[18]	na dnešní evangelium z kazatedlnic kazatelové, že oni nejsau příčina
[19]	trestu Božího, že nejsau příčina; kterak z kázání jest
[20]	malý užitek, ale příčina jsaů posluchačové, že srdce jejich jest
[21]	skála, na kterým (!) slovo Páně uschne, jest pak trním zapletené,
[22]	v kterém slovo Boží se udusí....“ (ned, I. 276.) .... ,Co se páni
[23]	kazatelové namluvějí o synu marnotratným, který svůj díl s nevěst-
[24]	kami promrhal vivendo luxuriose, Ziv jsa smilné, a co platno? Páni
[25]	synatorové mimo $koljdau do hospody, místokollegium
[26]	v zahradách se procházejí, v kterych svau milenku
[27]	oéekávají, aaby jíchutné pochautky a dobré vínoitaké
[28]	pékny Sátky na krk kaupili, budrodiéüm penfze kradau
[29]	nebo dluhy dělají nebo pro peníze na knihy N. B. k ro-
[30]	dičům píšau, zatím v kartách a mezi nevéstkami pro-
[31]	mrhají.... Páni hodují, maškary držejí, co to peněz stojí!
[32]	Na bály, na opery, na komedie, na vysoké hry, na koně, na psy co
[33]	peněz rozházejí a z kolik poddaných, z kolik řemeslníků
[34]	žebravých Lazarů nadělají!... Kdo kohomůže ošiditi,
[35]	ošidí, kde jeden druhému může kus chleba z huby vziti, vezme:
[36]	dost bývají napomínáni, aby cizí věci navrátili; oni zatím za vlastní
[37]	držejí: co vdovy, co sirotkové trpějí, z kterých páni poručníci,
[38]	páni auředníci sobě pomáhají, zatím vdovy a sirotky žebráky činějí !“
[39]	(ned., I. 278.)
[40]	Pelišot tepe nemilosrdně všecky stavy. Byl to ka-

Text view • Facsimile