| [1] |
|
|---|
| [2] |
v ní naříká, že není jednotné viry, °°) broj{ s odpornou nábo-
|
|---|
| [3] |
ženskou nesnášelivostí proti nekatolickým nábožen-
|
|---|
| [4] |
stvím, s nechutnou ironi( zmihuje se o nových apoštolech světa,
|
|---|
| [5] |
o Husovi, Jeronymovi, Kalvínovi a o „předrahém muži Božím, třetím
|
|---|
| [6] |
Elidsi a pátém evangelistovi* Martinu Lutherovi (XIX), velebi víru
|
|---|
| [7] |
katolickou jako jedině pravou, která nikdy neklesla, ale stále
|
|---|
| [8] |
trvá, v níž jediné jest spása. Proti kaclřůma kpoznání pravdy
|
|---|
| [9] |
sepsal prý svou postillu. Připojuje pak omluvu: „Co se vejřečnosti,
|
|---|
| [10] |
krasomluvnosti a mistrně zbraušené češtiny dotýče, opovídám se,
|
|---|
| [11] |
a volně se přiznávám, že jsem do grammatiky česképřed
|
|---|
| [12] |
tauto prácí mou nahlídnautíi příležitost neměl(l).
|
|---|
| [13] |
Matefskau řečí s rozmilým čtenářem a s vlastenci mými rozmlauvám.
|
|---|
| [14] |
Nadál sem se, že upřímná sprostomluvnost v přátelských rozmlauvá-
|
|---|
| [15] |
ních laskavému čtenáři nad vysokau češtiny pravidel sformovanau
|
|---|
| [16] |
vejslovnost líbiti se bude, nad to cíl a konec této knížky jest, aby
|
|---|
| [17] |
ona ubohým vlastencům mým na místě zlých a podvodných kacířských
|
|---|
| [18] |
kněh k duchovnímu pokrmu a potěšení slaužila; že pak větším
|
|---|
| [19] |
dílem sprostější obecní lid snážeji bludným čtením zaveden bývá, měl
|
|---|
| [20] |
sem za to, že k snadnějšímu pochopení sprostého lidu prospěšnější
|
|---|
| [21] |
bude kunstovné okrasy zbavená mateřská řeč). B
|
|---|
| [22] |
(XXXIX—XL). Na str. XLI pokraéuje takto: „Podvodní a bezbożni
|
|---|
| [23] |
kacífové hladovitfm étením s pfedivnau vejslovnostf a krasomluvností
|
|---|
| [24] |
oslazené lahůdky v knihách svých připravují, aby Jíbeznými slovy
|
|---|
| [25] |
chutnější čtení své spůsobili; a tak fortelněji skrytý a zmíchaný
|
|---|
| [26] |
v pokrmu slova Božího jed pobožným čtenářům dodávají....“ atd.
|
|---|
| [27] |
„Sem tehdy, rozmilí Čechové! Sem, bludným učením, podvodným
|
|---|
| [28] |
čtením, nakaženým rodem zavedení vlastencové! Sem, v pravé víře
|
|---|
| [29] |
vrtkavé, o samospasitedlné rímsko-katolickó cfrkvi pochybující duše!
|
|---|
| [30] |
Sem oči, sem srdce, sem mysl arozum se vší snaZností obratte! Evi-
|
|---|
| [31] |
gilate ad salutem! Amate pacem! Redite ad unitatem! Züvi vás uctivó
|
|---|
| [32] |
k bedlivómu neb čtení neb slyšení knihy této slovy sv. Augustina .. *
|
|---|
| [33] |
atd. (XLII—XLIIN .... „Tak s přihotoveným k poznání všeliké
|
|---|
| [34] |
pravdy srdcem knížku tuto čtěte a na dobrodince její pobožným
|
|---|
| [35] |
vzdechnutím někdy spomeňtel“ (XLVIT). Předmluva k čtenáři končí
|
|---|
| [36] |
se pak citaty latinskými a českými ze sv. Augustina. (XLVIII).
|
|---|
| [37] |
26) Mluví též o husitech a dovoluje si neuctivou slovní hříčku, že „husa,
|
|---|
| [38] |
nechť ona pod vodau se skryje nebo po zemi kráčí, rovně husau jest.“ (III).
|
|---|
| [39] |
27) Připravil však pokrm nezáživný jednak hanebnou češtinou jednak
|
|---|
| [40] |
hemžícími secitaty zrůznýchspisůtheologických, jimž prostý čtenář
|
|---|
| [41] |
nerozumí, jednak nesmyslnými příklady, hrůzyplnými povídačkami,
|
|---|
| [42] |
které člověka nerozumného postrašují, u rozumného však odpor působiti musí.
|
|---|
