[1] |
140 Č. 204: 25. února 1432.
|
---|
[2] |
Zigmund, z božie milosti římský král, vždy rozmnožitel říše a uherský, český
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Urozený věrný milý! Tvému listu,“ kterýž jest nám Matěj nynie přinesl, ten
|
---|
[5] |
sme přijali a jemu dobře ve všech kusech srozuměli, děkujíce tobě té tvé snažnosti,
|
---|
[6] |
kterúž máš k té věci. A jakož nám píšeš, kterak Pražené svatého concilium a naše
|
---|
[7] |
listy poctivě přijali etc., to velmi rádi slyšíme. Neb známe z toho přijímánie, Zet
|
---|
[8] |
bohdá k dobrému příchylnější budú než dřéve. Jakož pak z těch artikulóv, kteréž
|
---|
[9] |
jsi nám poslal, vybieráme, úffajíc, ustanoví-li sě všickni jednostajně na nich a že
|
---|
[10] |
pošlí do concilium, že tak zpraveni budü, Ze sé bohdá vesele a s pokojem té země
|
---|
[11] |
domuov vrâtie. Paklit zajdû a tém artikulóm nepřivolé, tehdy uffame, že vždy jednu
|
---|
[12] |
stranu bohdá k sobě přitáhnem. Však to vše k milému pánu bohu stojí. A jakož
|
---|
[13] |
nám píšeš, kterak kněz Procop žádal, jestliže k concilium pojedü, aby klejty? po-
|
---|
[14] |
třebné měli a aby je sám svým životem provodil; a žádáš, móže-li to býti, aby toho
|
---|
[15] |
prázden byl etc. Věrný milý! Poněvadž jsi podle nás a všeho křesťanstvie tak po-
|
---|
[16] |
čestně učinil, jakož pak všem svědomo jest: prosíme snažně, aby tu žádost tvú
|
---|
[17] |
opustil a sé toho niZádnü vécí neodpieral, neZ bohu ku chvále, nám ke cti a té zemi
|
---|
[18] |
ku pokoji, když oni toho žádati budú, s nimi do toho concilium ihned osobně jel.
|
---|
[19] |
Neb učinil-lis kdy všemu křesťanství i nám kterú službu a libost, již jest čas, aby
|
---|
[20] |
dorazil; neb přes odplatu božskú svétskú chválu jmieti budeš a my to také proti
|
---|
[21] |
tobě tak zpomenem, že nám toho bohdá děkovati budeš. A také sme statečnému
|
---|
[22] |
Zdeslavovi?’ purkrabí na Karlštejně též psali, aby i on s nimi až do Bazle jel. A o ty
|
---|
[23] |
klejty psali sme synu našemu, kniežeti rakúskému,“ když toho na něm žádáno bude,
|
---|
[24] |
aby klejtóv dosti dal. A poněvadž my do Říma před sč pojedem a snad daleko budem,
|
---|
[25] |
že by nás obeslati dlenie mohlo přinésti, proto sme psali svatému concilium, když
|
---|
[26] |
oni poslati budú chtieti a to jim věděti dadie anebo jim zjeveno bude, že jim klejty
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
Také, věrný milý, jakož papež, otec náš svatý, pro někaké příčiny to concilium
|
---|
[29] |
chtěl byl puoldruhého léta do Bonony odloZiti? a na to některé bulle byl vyslal: tak
|
---|
[30] |
concilium, my a jini křesťanščí králi a kniežata k nému sme poslali a Jeho Svatost
|
---|
[31] |
zpravili, takže sme jisti, že on to concilium ihned zasě potvrdí. A ač by nechtěl, však
|
---|
[32] |
je concilium na tom ostalo, že pro nic ruozno nechtie, leč ty věci, na kterýchž sú
|
---|
[33] |
sě ustanovili, konec vezmů: tot jest, najprvé o vyplenění kacířstva, o reformaci obo-
|
---|
[34] |
jieho stavu, duchovnieho i světského, a o mier a pokoj ve všem křesťanství. Protož
|
---|
[35] |
bylo-li by, že by který hlas v Čechách vznikl, že by to concilium nemělo před sě
|
---|
[36] |
jítii žádáme od tebe, aby ihned své poselstvie ku Praženóm a jiným strany nám
|
---|
[37] |
odporné poslal a je toho posly nebo jistými písmy zpravil, že to concilium jistě
|
---|
[38] |
před sé pdjde a aby sé nerozpacili, neZ vZdy poslali. Neb uffame bohu, pošlí-li, Zet
|
---|
[39] |
1) viz č. 200. 2) srv. pozn. 3 na str. 137. 3) Zdeslav Tluksa z Buřenic, purkrabí na
|
---|
[40] |
Karlštejně. 4) Albrecht. 5) Srv. Palacký, Děj. III. 3, 29 a d., Aschbach, Gesch. K. Sigmund's
|
---|
[41] |
IV, 26 a d., 57 a d.
|
---|