[1] |
96 C. 139—140: 9. srpna—13. října 1427.
|
---|
[2] |
aber daran icht ab oder ob in chrieg oder anvell dovan auferstund, von wem das wer, wie sich das
|
---|
[3] |
fuget, des si zu schaden chamen, denselben sehaden mitsambt dem haubtgut sullen wir in aber
|
---|
[4] |
genzleich auzrichten und bezallen und sullen si das haben, daz mir und meinen erben unverschaiden-
|
---|
[5] |
leich und darzu auf allem unserm gut, wie das genant oder wo das gelegen ist, ez sei erb oder
|
---|
[6] |
varnd gut, alles inbeslossen, niehts ausgenommen, und sich dovan wern haubtguts und schadens
|
---|
[7] |
an furpot, chl[ag und ge]rieht, so si pest mugen. Das ist aber unser guter will und wir, unser freunt
|
---|
[8] |
noch niemant von unsern wegen sullen si daran nyndert hindern, irren noch pfrengen noch das nyn-
|
---|
[9] |
dert widersprechen in dhainen weis getreuleich ungeverleich. Auch ist nemleich beredt, ob der hoch-
|
---|
[10] |
geborn furst, mein gnediger herr, herzog Albrecht, herzog ze Osterreich ete. mir mit tausent schok
|
---|
[11] |
Bross von seinen gnaden ain anlehen tet, So hat der egenante mein swager oder sein erben vollen
|
---|
[12] |
gewalt, dieselben sechs hundert phunt von demselben gelt herwider in ze nemmen, ob si wellen.
|
---|
[13] |
Nemmen si die also, so ist der gegenburtig brief dann tod, ab und ze nichte und sol furbas chain
|
---|
[14] |
ehraft mer haben in dhain weis. Und des und alles, als dann vorgeschriben stet, gelob ich egenannte
|
---|
[15] |
Ulreich von Rosemberg fur mich und all mein erben dem egenannten meim swager hern Reinprechten
|
---|
[16] |
von Wallse und allen seinen erben genzleich stet ze haben und ze volfuren und dawider nicht ze
|
---|
[17] |
tun, unser freunt noch niemant von unsern wegen in dhainen weis getreuleich, ungeverdleieh. Und
|
---|
[18] |
gib daruber zu ainer vesten warn urchund den brief besigelten mit meins egenannten Ulreichs von
|
---|
[19] |
Rosemberg anhangundem insigel. Der sach sind gezeugen.
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
Jan Odranec a Racek, bratří z Drahonic, činí konečnou smlouvu mezi
|
---|
[22] |
Oldřichem z Rožmberka a Janem Smilem z Křemže.
|
---|
[23] |
Treboń, Schwarzenb. archiv: Hist. 241 d, současný opis.
|
---|
[24] |
Srv. k tomu Wagner, Jan Smil z Křemže, Čas. Čes. Musea 1888 (LXIT), 174 a d.
|
---|
[25] |
My, Jan Odranec a Racek, bratřie z Drahonic,! vyznáváme tiemto listem obecně
|
---|
[26] |
přede všemi, že jsme úmluvu i konečnú smlúvu učinili mezi uroz. panem Oldřichem
|
---|
[27] |
z Rosmberka a statečným rytieřem panem Janem Smilem z Cřemže o ta a o všechna
|
---|
[28] |
záštie a nechuti, kteréž jsú až do sie chvíle mezi nima byla, tak že sme je o to
|
---|
[29] |
konečně smieřili i se všemi jich služebníky, kteříž jsú podle nich zašli s obú stranů,
|
---|
[30] |
a to aby sobě věčně zlým nezpomínali; a vézni, ktefíZ jsü mezi nimi s obü stranü,
|
---|
[31] |
aby propuštěni byli, kteříž jsú jich. Také jsme umluvili, cožkoli pan Smil sobě
|
---|
[32] |
holdoval na páně z Rosmberka zboží buď na panošiech neb na sedláciech, že ty
|
---|
[33] |
holdy pan Smil má propustiti a kteříž jsú sě panośe neb sedlaci s nim umlivali
|
---|
[34] |
a na svatého Havla nynie příštieho penieze měli dáti, to že má předse panu Smilovi
|
---|
[35] |
vyplněno býti. Také na Sverazském zboží? pan Smil má na všaký rok padesát kop
|
---|
[36] |
1) Jan Odranec a Racek, bratří z Drahonic, seděli tehdy na hradě Maškovci u Kamen. Újezda
|
---|
[37] |
(jz. od Č. Budějovic), srv. o nich Sedláček, Hrady III, 85. 2) Sveraz, farní ves u Krumlova, náležela
|
---|
[38] |
klášteru Strahovskému; Olářich z R. chtěl se tohoto zboží zmocniti, shora uvedená zmínka v této-
|
---|
[39] |
listině je toho dokladem. Otázka vlastnictví Sverazského zboží souvisi s listinnymi podvrhy OldFi-
|
---|
[40] |
chovými.
|
---|