EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
148 O kżaftich a poslední vůli.

[2]
vedlivě odkázaný a vyměřený) postaupila. Neb to na její
[3]
vůli postaveno jest, kterážto vůle svobodná při věcech slušných,
[4]
poctivých, náležitých i možných při jednomkaždém člověku sobě
[5]
svobodném se zanechává.

[6]
Manžel kšaftem manželce své může vyměřiti, aby, dokudž by na
[7]
vdovské stolici seděla a nežliby děti k letům přišli, všeho statku v užívání
[8]
byla ; pakliby se vdala, aby synům aneb jiným přátelům téhož statku (při-
[9]
jmauce díl náležitý) z auplna postaupila.

[10]
E. XIX.

[11]
Kšaftem, zápisem aneb jakýmžkoli jiným pořízením kdožby
[12]
na někoho jistau výminku k budaucímu času vztáhl; a nemohlo
[13]
by se tomu vyrozuměti, chtěl-li by ten výmince takové dosti
[14]
učiniti: uručením aneb jiným dostatečným pojištěním to
[15]
opatřiti, chtěl-li by toho, což mu kšaftováním aneb dáním
[16]
náleží, uZiti. Ku příkladu. Petr kšaftem svým Pavlovi sto
[17]
zlatých odkázal pod tau výminkau, jestli žeby handl aneb jiný
[18]
statek jeho do smrti věrně opatroval, aneb dítkám jeho raden
[19]
a pomocen byl. V tom jest pochybnost, vyplnil-li by v tom
[20]
Pavel vůli Petra kšaftujícího, čili nic? A protož, chtěl-li by
[21]
těch sto zlatých užiti, povinen bude to uručiti, že vůli Petra
[22]
v skutku v časích budaucích vyplní. Pakliby nevyplnil, a to
[23]
prokázáno bylo: aby zase těch sto ztatých, kšaftem odkázaných
[24]
a po stvrzení kšaftu k sobě přijatých, navrátil.

[25]
Kdožby někomu nětco odkázal nebo zapsal pod jistau veyminkau,
[26]
aby v času budaucím dosti učinil, a tomu by se rozuměti nemohlo,
[27]
chtěl-li by on veymince dosti učiniti: protož, jestli žeby on odkázaní neb
[28]
dání użiti chtól, to urućiti, że veymince zadost učiní.

[29]
E. XX.

[30]
Mohau od toho, kdož statek svůj kšaftem řídí, i ti za
[31]
dědice ustanovováni býti, jichž on ještě neviděl aneb neví, jsau-li
[32]
živi. Nebo taková nevědomost posledních vůlí kšafujících neruší.

[33]
Kšaftující za dědice může ustanoviti i ty, kterých ještě neviděl a
[34]
o nichž neví, jsau-li živi čili nejsau.

[35]
B. XXI.
[36]
Kšaftem pokudž by dětem od otce aneb vnukům od děda

[37]
vyměřeno bylo, při tom tak a nejinák se zachovati povinni
[38]
budau. Neb jedenkaždý může o statku svém svobodném a ne-


Text viewFacsimile