| [1] |
140 - O Kéaftich a poslední vůlí, -
|
|---|
| [2] |
tomné vymlauvají, že pro ně, nejsauce přítomni, práva svého
|
|---|
| [3] |
zbaveni býti nemají a nemohau. |
|
|---|
| [4] |
Od přečtení kšaftu nebude-li mu žádný odpor v šesti nedělích vložen : nn
|
|---|
| [5] |
od práva k styrzení přijde.
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Summau, purkmistr a radda města Prahy Žateckým o kšaftích toto
|
|---|
| [8] |
|
|---|
| [9] |
I. Navštívilli by Pán Bůh všemohaucí koho nemocí
|
|---|
| [10] |
v městě vašem, buďto mužského aneb ženského pohlaví, buď
|
|---|
| [11] |
ten saused, aneb obyvatel, aneb příchozí; a žádal by purkmistra
|
|---|
| [12] |
skrze přítele, aby dva z konšelův a písaře třetího -k němu vy-
|
|---|
| [13] |
slal, že před nimi o svém statku pořízení učiniti chce a jim při
|
|---|
| [14] |
tom vůli svau poslední oznámiti: tu purkmistr, nemeškaje, žádost
|
|---|
| [15] |
nemocného vyplniti a k němu hned dva z konšelův, pakliby
|
|---|
| [16] |
konšelův míti na tak rychlý čas nemohl, dva aneb tři sausedy
|
|---|
| [17] |
hodnověrné a na cti zachovalé s písařem poslati má.
|
|---|
| [18] |
Na žádost nemocného purkmistr má k němu dva konšely nebo sau-
|
|---|
| [19] |
sedy na cti zachovalé s pisaïem poslati.
|
|---|
| [20] |
II. Chtél-li by pak nemocný, nevznášeje toho na purkmistra,
|
|---|
| [21] |
před některými mužmi dobrými a víry hodnymi (budte tu osedlí,
|
|---|
| [22] |
aneb neosedli, na nichZby se toho doZádal) k&aft a poručení
|
|---|
| [23] |
činiti: toho mu podle. práva příno býti má.
|
|---|
| [24] |
Nemocný chce-li před mužmi dobrými a víry hodnými, tu osedlými
|
|---|
| [25] |
neb neodsedlými, dožádanými kšaft činiti: toho mu příno býti má. | ;
|
|---|
| [26] |
III. Dále, jestli žeby kdo svau vlastní rukau kšaft sepsal, |
|
|---|
| [27] |
„aneb v l3aftu svém, od jiného sepsaném, rukau svau vlastní se .
|
|---|
| [28] |
podepsal, tak Zeby ruka jeho a písmo poznati se mohlo; by
|
|---|
| [29] |
pak žádného k tomu relatora, to jest, kšaftovního svědka nebylo:
|
|---|
| [30] |
takový kšaft, nebylo-li by nic jiného na překážku, a jiný mimo
|
|---|
| [31] |
ten se nenacházel, místo své a průchod svůj míti má. |
|
|---|
| [32] |
Jestli žeby kdo kšaft vlastní rukau sepsal, aneb v kšaftu svém od:
|
|---|
| [33] |
jiného sepsaném rukau svau vlastní se podepsal: „takový kšaft průchod .
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
IV. A jestli žeby као dal sobě kšaft sepsati, a chtěl jej
|
|---|
| [36] |
V tejnosti zachovati; a povolaje k sobě dvau aneb tří, aneb
|
|---|
| [37] |
kolikož by mu se líbilo, mužův hodnověrných, k nim by pro-
|
|---|
| [38] |
mluvil: „Co vám koli tuto sepsaného podávám, věřte, neuchů=
|
|---|
