EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
128 O lidech mladých,

[2]
Pakliby ti a takoví mladí lidé své vůle v tom požívati a na
[3]
právo málo dbáti chtěli: tehdy (poněvadž právu náležité jest
[4]
to opatrovati, aby žádný ani svých vlastních věcí zle a ke
[5]
zlému nepožíval) právo na takové lidi mladé bude moci hned
[6]
sáhnauti, je do vězení vzíti a v statek jich se mocně k užívání
[7]
obecnému dobrému uvázati; a ty lidi mladé i s těmi, kteřížby
[8]
je v tom fedrovali a na to vedli, aby hanebně a marně statky
[9]
své utráceli, do jistých let z města vypovědíti, a cíl i čas jistý
[10]
jim uložiti, aby předkem se provandrovali, jiné mysli a rozumu
[11]
zdravějšího tam nabyli, a okusice bidy, psoty a nauze, umóli
[12]
se potom vdżneji, poctivóji i pokojnóji chovati a střídmosti
[13]
při všech věcech, i také při užívání statkův svých, požívati;
[14]
tak aby statky ty, kteréž jim rodičové s pracf velikau nachovali
[15]
a po sobě pozůstavili, k dobrému svému obraceli, a mezi lidmi
[16]
dobrými obcujíce, ctně, šlechetně a křesťansky živi byli.

[17]
Lidé mladí do let pětimecítma věku svého slovau. A ti jestli žeby
[18]
statky své marně a hanebně s nevěstkami a pochlebníky svými, na hanbu
[19]
rodičův a žalost přátel, na právo málo dbáti chtějíce, utráceli: právo je do
[20]
vězení vzíti a v statek jich se mocně k užívání obecnému dobrému uvázati,
[21]
a ty lidi i fedrovniky jejich do jistých let z města vypovédíti moci bude.

[22]
IV. A netoliko takové lidi mladé, svévolné, nevážné, nepo-
[23]
slušné, právům nepoddané a statečkův svých mrhače, přísežní
[24]
a saudce jednohokaždého města budau a moc mají trestati; ale
[25]
všeckny také lidi letité a obyvatelé měst svých, jakéhož pak
[26]
koli, buď mužského aneb ženského pohlaví, kteřížby právu pod-
[27]
dáni býti nechtěli, ale své vůle požívali, na potupu a zlehčení
[28]
práva i úřadníkův Jeho Milosti Královské co takového bráti by
[29]
před sebe chtěli, životy vedauce rozpustilé a sami živi jsauce
[30]
nefádné, statky své vlastní aneb jiných, na škodu svau aneb ji-
[31]
ných, marně by utráceli, a jsauce z toho napomenuti, aby toho
[32]
přestali, toho by učiniti zanedbali a nijakž napraviti nechtěli:
[33]
tehdy přísežní budau k nim moci, buď vězením, buď peněžitými
[34]
pokutami přikračovati, aneb také do jistých let, ano na věčnost
[35]
je z měst vypovídati.

[36]
Ano i starším a letitým lidem svá vůle v rozpustilosti a mrhání

[37]
statkův dopuštěna býti nemá; než buď vězením nebo peněžitými pokutami
[38]
se k nim pfikraéovati.


Text viewFacsimile