[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
item de receptis arbitris.
|
---|
[4] |
0 smluvách, smlauvcích, ubrmaních
|
---|
[5] |
a jiných prostřednících, kteříž lidi o jakéž pak koli
|
---|
[6] |
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
Smlauva jest dvau anebo více osob o jistau nékterau
|
---|
[9] |
věc, o niž vznikl odpor, spokojení, a dobrovolné stran k ta-
|
---|
[10] |
kovémuž spokojení dovolení.
|
---|
[11] |
Smlauva jest spokojení osob o to, oč mezi nimi na odporu bylo.
|
---|
[12] |
|
---|
[13] |
I. Strany o kteréhoZby se koli ubrmana, aneb smlauvci, aneb
|
---|
[14] |
prostředníka, buď jednoho aneb jich více, snesly, a na něm
|
---|
[15] |
všeho by mocně přestaly: cožby koli ten aneb ti mezi nimi za
|
---|
[16] |
spravedlivé uznali a vypověděli buď psanau aneb austní vey-
|
---|
[17] |
povědí, na tom strany povinny budau přestati, a vtom ve všem
|
---|
[18] |
vedle té veypovědi k sobě se chovati; a již od takové smlauvy
|
---|
[19] |
aneb ubrmanské veypovědi žádné další odvolání jíti nemá,
|
---|
[20] |
proto, že jest se na dobrovolné stran snešení stala. Dobrovolná
|
---|
[21] |
zajisté stran snešení a všelijaká svolení, jakž při smlu-
|
---|
[22] |
vách, tak i při všech jiných věcech a lidských jednáních
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
II. A protož poněvadžby smlauvcův, ubrmanův a jiných
|
---|
[25] |
prostředkův taková moc a vážnost byla: strany hledte sobě osoby
|
---|
[26] |
hodné, rozumné a upřímné k tomu voliti. Neb zdálo-liby se
|
---|
[27] |
potom komu, žeby mu se v čem od ubrmanův a smlauvcův
|
---|
[28] |
ublížilo: ne jinému, než jedenkaždý sám sobě vinu dávej, proto,
|
---|
[29] |
že jest takového ancb takové smlauvce sobě zvolil. Start enim
|
---|
[30] |
sententiæ debet arbitri, quam de re dixerit, sive equa sie iniqua
|
---|
[31] |
sit. Fi sibi impulet, qui comprobavit. Musí zajisté jedenkaždý
|
---|
[32] |
veypovéd ubrmanskau podniknauti a jí za dosti učiniti, buď
|
---|
[33] |
žeby ta spravedlivá, aneb nespravedlivá byla, a ne jinému než
|
---|
[34] |
|
---|
[35] |
Prava městská.
|
---|