EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
Q. XXXVI. R. I—V. 369

[2]
a k zahanbení druhého pošlá, pokuty nářku aneb hanění v sobě
[3]
nenesau, ale za kumšťt a za žert při právě počtena budau.

[4]
Sice slova, z kunštu a z žertu provedená, a ne zlým aumyslem pošlá,
[5]
pokuty v sobě nenesau. i

[6]
R. III.

[7]
Pakliby ten, s nímZby Zertováno bylo, promluvil k tomu,
[8]
že takového kumštu aneb žertování snášeti nechce, a on předce
[9]
v tom by trval: již povinnost nářku aneb hanění na sebe tím
[10]
spůsobem vztähne.

[11]
Kdoby oznámil, že takového kunštu a žertování snášeti nechce, a
[12]
druhý by předce v tom trval: již povinnost nářku neb hanění na sebe by
[13]
vztáhl.

[14]
Rh. IV.

[15]
Ze pak při právě městském dosti skrovné pokuty .pro
[16]
zhanění nařízeny byly: nevážní a lehkomyslní lidé v svobodu,
[17]
ano i v obyčej to sobě vzali, aby dobrým a pokojným lidem
[18]
slovy svými ubližovali, je doteykali, i také haněli. A přísloví
[19]
staré jest, že z mravův aneb z obyčejův lidských zlých a škodli-
[20]
vých dobrá práva počátek svůj vzala. TakZ tehdy pro pretrZeni
[21]
mezi lidmi nesnázi, a aby dobří pokoje v jednékaždé obci užiti
[22]
mohli, toto se z strany hanéni za právo ustanovuje.

[23]
Pro skrovnau pokutu pro hanění předešle nařízenau nevážní a lehko-
[24]
myslní lidé v obyčej sobě vzali, aby dobré a pokojné lidé dotýkali a hanéli,

[25]
h. V.

[26]
I. Kdożby od koho zhaněn aneb jakýmižkoli jinými slovy
[27]
potupnými i nenáležitými na poctivosti své dotčen byl: ten, obe-
[28]
šlíc toho, od něhožby tak zhaněn byl, před právo, může ho
[29]
z těch a takových slov hánlivých, potupných aneb nevážných
[30]
(ze jména je v Zalobé své vyslové) viniti. A jestliže původ to
[31]
na obZalovaného podle práva provede, Ze jest ta slova k nému
[32]
aneb o něm bez hodné a slušné příčiny mluvil; a obžalovaný
[33]
aneb obeslaný toho by podle práva neodvedl, že jest ta slova
[34]
slušně a náležitě o něm mluviti, jej haněti i také dotýkati ho
[35]
mohl: tehdy ten původ na poctivosti své od práva bude opatřen,
[36]
a obžalovaný, kohožby tak nedůvodně haněl a dotýkal, a hanění
[37]
takového na něho pravého neučinil, tomu nad škody útratní a

[38]
Práva městské. 94


Text viewFacsimile