EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
Q. XIII XIX. 361

[2]
vyvedený psanec byl; aneb kdožby komu zjevně z kurvy syny,
[3]
falešníky aneb pankharty dával; aneb ženskému pohlaví kurvy,
[4]
zjevné zloděje etc. ; a toho čeho potom nedovedl : tehdy ten, kdożby
[5]
takový nedůvodný nářek učinil, a povinen bude tomu, kohož
[6]
aneb jeho rodiče již umrlé nařekl, zjevně před právem při
[7]
přítomnosti dobrých lidí nápravu, to jest, takovan prosbu učiniti
[8]
a nařčeného v těchto slovích odprositi. .

[9]
Nářek pak jest toto: I. kdoby komu zrádce dával, Il. naiíkal ho,
[10]
že cti neho poctivosti nemá, III. žeby nětco zlého proti poctivosti své
[11]
učinil, IV. nebo Ze nëtco aukladné a podvodné zlého uéinil, М. Zeby ne-
[12]
vyvedený psance hyl, VI. z kurvy syny, VII. falešníky, VIII. pankharty
[13]
dával, IX. ženskému pohlaví kurvy, X. zjevné zloděje, a toho čeho potom
[14]
nedovedl: nápravu bude povinen učiniti a narčeného odprositi,

[15]
IL. Jakoż jsem tebe N., otce aneb matku tvau naïekl
[16]
tímto, pravě, že si byl aneb byli A. B. G., čímž jsem tobě aneb
[17]
jim nespravedlivě ublížil; prosím tebe pro Bůh, aby mi to od-
[18]
pustil, nebť jsem řečí svau tobě aneb jim křivdu učinil, a na
[19]
tebe aneb na jsem lhal.

[20]
Forma nápravy tato jest: Žeť jsem řečí svau nespravedlivě ublížil,
[21]
prosím tebe pro Bůh, aby mi to odpustil, neb jsem křivdu učinil, a na
[22]
tebe jsem lhal.*

[23]
Q. XVIII.

[24]
i. Ta pak náprava pod rozsudkem na pamét vécnau s actum,
[25]
to jest, kdy se v který den vykonala, poznamenána býti ;

[26]
II. A nicméně ještě ten a takový všetečný a nevážný člověk
[27]
do vězení vzat a vězením za dvě neděle pořád zběhlé trestán
[28]
hyti md: proto, že což jest směl z všetečnosti o lidech dobrých
[29]
mluviti, musil to zase v svá ústa lživá bráti, a tak énfam?s bude.

[30]
K tomu ten nevážný člověk pro takový nedůvodný nářek dvě
[31]
neděle pořád zběhlé vězením trestán býti.

[32]
Q. XIX.

[33]
Poněvadž pak tak hrozné pokuty se tu dotýče, předkové
[34]
naši slušně a spravedlivě nařídili, aby, kdyžby na kterémkoli
[35]
právě o nářek eti mezi stranami pře zašla, vždycky saudcové
[36]
toho práva prvé, nežliby k vyhlášení svědkův přišlo, stran na
[37]
smlauvu přátelskau podávali. Neb, poněvadž věci největší, jakožto
[38]
poctivosti, se tu dotýče, a nebylo-li by to přátelským jednáním
[39]
aneb prostředkováním přelrženo, vždy jedné straně těžce jest


Text viewFacsimile