Facsimile Lines

299

Page

[1]	E. VI—XII, 359
[2]	\| Q. XI.
[3]	I. Jest pak pokuta zmatku taková, že ten, kdožby se toho
[4]	dopustil, má dvě neděle vazbau ztrestán býti, a tomu, na kohož
[5]	tak nepořádně nastupoval, deset kop grošů Českých pokuty i
[6]	s náklady a útratami pro tu při vzešlými, pokudžby těch vedle
[7]	práva provedeno býti mohlo, propadnauti.
[8]	Pokuta zmatku jest, aby ten, kdo se ho dopustil, dvě neděle u vazbě
[9]	držán byl, a deset kop grošův Ceských pokuty straně dal, náklady a autraty
[10]	navrátil. \|
[11]	II. A zmatek nic jiného není, než patrné práva zlehčování,
[12]	to jest, všetečnau nevážností usilovati o to, aby k vůli jeho
[13]	nařízený pořád práva se jako zmátl.
[14]	Zmatek jest patrné práva zlehčování, aby skrze všetečnau nevážnost
[15]	nětčí nařízený pořádek práva se jako zmátl.
[16]	DE CONVICIO ET CONTUMELIA.
[17]	O nářku cti.
[18]	Q. XII.
[19]	I. Učitelé práva injuriam, to jest, ublížení jedněm od
[20]	druhých skutkem i řečí nazývají všeckno to, čímž dobře za-
[21]	chovalému člověku v důstojenství, v pověsti a v dobrém jménu
[22]	bezprávně se ubližuje.
[23]	Injuria jest ublížení skutkem i řečí, kterýmiž dobře zachovalému
[24]	člověku v důstojenství, v pověsti a v dobrém jménu bezprávně se ubližuje.
[25]	IL A protož to slovíčko „bezprávně“ se dostavuje, aby rozdíl
[26]	byl mezi úmyslem zlým, škodným, a úmyslem dobrým, žertovním
[27]	a přátelským.
[28]	Bezprávní ublížení dělí se od žertovního a přátelského, dobrým
[29]	aumyslem po&lého z Sprymu.
[30]	III. Nebo když jeden s druhým žertuje aneb s ním přá-
[31]	telsky šprymuje, v povinnost a v pokutu práva tohoto neupadá ;
[32]	proto, že pravé ublížení pochází z žádosti, z aumysla aneb
[33]	z pravého chtíče toho, kdož to činí, to jest, jakž obyčejně říkáme :
[34]	Injuria procedit ex affectu facientis.
[35]	Když jeden s druhým sprymuje, v pokutu neupadá.

Text view • Facsimile