EN | ES |

Facsimile Lines

268


< Page >

[1]
114

[2]
kusy« znovu spojeny s příslušným »kmenovym ár-
[3]
chiveni«.

[4]
Obě bernheimské listiny se dostaly do českého archi-
[5]
vu korunního roku 1366. Tenkráte totiž dal císař Karel IV.
[6]
vyplatiti prostřednictvím Burcharda, probošta vyšehrad-

[7]
vx

[8]
ského a kancléře království Českého, říšské zástavy
[9]
Mainbernheim a Heidingsfeld,") ieZ tehdy náleZely würz-
[10]
burskému biskupství. Zakoupil je od würzburského bisku-
[11]
pa Albrechta za 6334 liber haléřů pro svého pětiletého
[12]
synka Václava. V archivu české koruny je zachována

[13]
м

[14]
listina,*) datovaná dne 25. září r. 1366 ve Wiirzburce, po-
[15]
dle níž císař Karel IV. dovoluje králi Václavovi, aby pro
[16]
sebe vyplatil osady Heidingsfeld a Mainbernheim. Tu se
[17]
také výslovně zmiňuje o listině, kterou vydal Leopoldovi

[18]
") Městys Mainbernheim, zvaný též Burgbernheim, leží nad ře-
[19]
kou Aisch u města Iphofen v Bavořích; připomíná se jiź roku 712
[20]
při založení biskupství wiirzburského. (Bavaria, Landes- und Volks-
[21]
kunde des Königreichs Bayern, III., Abt. 2, str. 1302.) V privilegiu
[22]
císaře Karla IV. pro Bernheim z roku 1347 je též zmínka, že přírod-
[23]
ních lázní beruheimských k utišení žaludečních potíží vydatně užíval
[24]
sám Karel JV. za svého pobytu v Norimberce. Schirmer, Markt Burg-
[25]
bernheim (Jahresbericht des Historischen Vereins für Mittelfranken
[26]
XL, str. 98): P. C. Noerr, Chronik des Marktfleckens Burgbernheim
[27]
(Würzburg 1844). Nedaleko za Würzburkem při železniční trati do
[28]
Ansbachu leží město Heidingsteld, jehož staré zdi a věže jsou podnes
[29]
téměř úplně zachovány. V době interregna roku 1268 se stal Hei-
[30]
dingsteld bezprostřední osadou říšskou. Karel IV., hodlaje zajistiti
[31]
českým králům, jedoucím do Frankfurta k volbě římského krále
[32]
anebo na říšský sněm, bezpečný a zároveň příhodný útulek, povýšil
[33]
roku 1367 Heidingsfeld na město, nadal jej právem mincovním i trž-
[34]
ním a připoiil jej jakožto říšské léno k české koruně. Výrazem této
[35]
příslušnosti je znak říšského orla spolu s českým lvem, jeiž podnes
[36]
shledáváme na třech branách městských. Kestler, Geschichte der
[37]
Stadt Heidingsfeld (Archiv des historischen Vereines für den Unter-
[38]
mainkreis II., III. a. V.) jakož i B. Haldy, Das Reichsdorf Heidingsfeld
[39]
(Propyläen XX., 1922, čís. 14, str. 109), Roku 1502 obdrželi biskupové
[40]
würzburití Heidingsfeld do zástavy a roku 1622 na trvalo. Viz též
[41]
»Extrakt über die Beschaffenheit der von der böhmischen Kron ver-
[42]
setzten Güter Heytingsfeld Maynbernheim« ze dne 6. listopadu 1603.
[43]
Zpráva zaslaná českou kanceláří dvorské komoře; k přiložen se-
[44]
znam »Verzeichnis der böhmischen Pfandschaft gegen das Stift
[45]
Wiirzburg« (domácí, dvorní a státní archiv ve Vídni, odděl. »Bohmen,
[46]
Akten«). Sedláček, Zbytky register králův římských a českých
[47]
z let 1361—1480. (Historický archiv čís. 39, str. 31, čís. 110 b, str. 101,
[48]
čís. 705, jakož i zápisy z roku 1411, čís. 632, čís. 638 a čís. 705.)

[49]
2) Liinig, Codex Germaniae diplomaticus I. (1732) str. 1305, čís.

[50]
269. J. F. Böhmer (Huber), Regesta imperii VIII. Die Regesten des
[51]
Kaiserreichs unter Kaiser Karl TV., str. 350, čís. 4390.


Text viewFacsimile