[1] |
|
---|
[2] |
kusy« znovu spojeny s příslušným »kmenovym ár-
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Obě bernheimské listiny se dostaly do českého archi-
|
---|
[5] |
vu korunního roku 1366. Tenkráte totiž dal císař Karel IV.
|
---|
[6] |
vyplatiti prostřednictvím Burcharda, probošta vyšehrad-
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
ského a kancléře království Českého, říšské zástavy
|
---|
[9] |
Mainbernheim a Heidingsfeld,") ieZ tehdy náleZely würz-
|
---|
[10] |
burskému biskupství. Zakoupil je od würzburského bisku-
|
---|
[11] |
pa Albrechta za 6334 liber haléřů pro svého pětiletého
|
---|
[12] |
synka Václava. V archivu české koruny je zachována
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
listina,*) datovaná dne 25. září r. 1366 ve Wiirzburce, po-
|
---|
[15] |
dle níž císař Karel IV. dovoluje králi Václavovi, aby pro
|
---|
[16] |
sebe vyplatil osady Heidingsfeld a Mainbernheim. Tu se
|
---|
[17] |
také výslovně zmiňuje o listině, kterou vydal Leopoldovi
|
---|
[18] |
") Městys Mainbernheim, zvaný též Burgbernheim, leží nad ře-
|
---|
[19] |
kou Aisch u města Iphofen v Bavořích; připomíná se jiź roku 712
|
---|
[20] |
při založení biskupství wiirzburského. (Bavaria, Landes- und Volks-
|
---|
[21] |
kunde des Königreichs Bayern, III., Abt. 2, str. 1302.) V privilegiu
|
---|
[22] |
císaře Karla IV. pro Bernheim z roku 1347 je též zmínka, že přírod-
|
---|
[23] |
ních lázní beruheimských k utišení žaludečních potíží vydatně užíval
|
---|
[24] |
sám Karel JV. za svého pobytu v Norimberce. Schirmer, Markt Burg-
|
---|
[25] |
bernheim ‘(Jahresbericht des Historischen Vereins für Mittelfranken
|
---|
[26] |
XL, str. 98): P. C. Noerr, Chronik des Marktfleckens Burgbernheim
|
---|
[27] |
(Würzburg 1844). Nedaleko za Würzburkem při železniční trati do
|
---|
[28] |
Ansbachu leží město Heidingsteld, jehož staré zdi a věže jsou podnes
|
---|
[29] |
téměř úplně zachovány. V době interregna roku 1268 se stal Hei-
|
---|
[30] |
dingsteld bezprostřední osadou říšskou. Karel IV., hodlaje zajistiti
|
---|
[31] |
českým králům, jedoucím do Frankfurta k volbě římského krále
|
---|
[32] |
anebo na říšský sněm, bezpečný a zároveň příhodný útulek, povýšil
|
---|
[33] |
roku 1367 Heidingsfeld na město, nadal jej právem mincovním i trž-
|
---|
[34] |
ním a připoiil jej jakožto říšské léno k české koruně. Výrazem této
|
---|
[35] |
příslušnosti je znak říšského orla spolu s českým lvem, jeiž podnes
|
---|
[36] |
shledáváme na třech branách městských. Kestler, Geschichte der
|
---|
[37] |
Stadt Heidingsfeld (Archiv des historischen Vereines für den Unter-
|
---|
[38] |
mainkreis II., III. a. V.) jakož i B. Haldy, Das Reichsdorf Heidingsfeld
|
---|
[39] |
(Propyläen XX., 1922, čís. 14, str. 109), Roku 1502 obdrželi biskupové
|
---|
[40] |
würzburití Heidingsfeld do zástavy a roku 1622 na trvalo. Viz též
|
---|
[41] |
»Extrakt über die Beschaffenheit der von der böhmischen Kron ver-
|
---|
[42] |
setzten Güter Heytingsfeld Maynbernheim« ze dne 6. listopadu 1603.
|
---|
[43] |
Zpráva zaslaná českou kanceláří dvorské komoře; k ní přiložen se-
|
---|
[44] |
znam »Verzeichnis der böhmischen Pfandschaft gegen das Stift
|
---|
[45] |
Wiirzburg« (domácí, dvorní a státní archiv ve Vídni, odděl. »Bohmen,
|
---|
[46] |
Akten«). — Sedláček, Zbytky register králův římských a českých
|
---|
[47] |
z let 1361—1480. (Historický archiv čís. 39, str. 31, čís. 110 b, str. 101,
|
---|
[48] |
čís. 705, jakož i zápisy z roku 1411, čís. 632, čís. 638 a čís. 705.)
|
---|
[49] |
2) Liinig, Codex Germaniae diplomaticus I. (1732) str. 1305, čís.
|
---|
[50] |
269. — J. F. Böhmer (Huber), Regesta imperii VIII. Die Regesten des
|
---|
[51] |
Kaiserreichs unter Kaiser Karl TV., str. 350, čís. 4390.
|
---|