Facsimile Lines

268

Page

[1]	109
[2]	nictví, nýbrž i provedena rekonstrukce archivních celků,
[3]	jež v minulé době byly zcela libovolně od sebe odloučeny.
[4]	Úkol ten odpovídá úplně druhé resoluci, přijaté roku 1910
[5]	na mezinárodním kongresu archivářův a bibliotékářů
[6]	v Brusselu, správně zdůrazňující, že zásada provenienční
[7]	má býti co nejúzkostlivěji prováděna.) Proto také prá-
[8]	vem požaduje Vittani zcela kategoricky ve slavnostní
[9]	řeči, obírající se touto otázkou“), aby umčlé celky, více
[10]	méně diletantsky založené, byly znovu rozděleny a ma-
[11]	teriál v nich uložený byl znovu zařazen do původních
[12]	fondů archivních.)
[13]	Sestavíme-li pouze všechny listiny, jež pocházejí
[14]	z činnosti nějakého úřadu a jsou tudíž listinami, došlými
[15]	do jmenovaného úřadu (s takovým materiálem se oby-
[16]	čejně setkáváme u archivů novověkých), nerekonstruuje-
[17]	me tím ještě zúplna středověkého archivu listinného,
[18]	takto lze rekonstruovati pouze skupiny vydavatelüv.
[19]	Středověký archiv však jest více nežli pouhá sbírka listin,
[20]	vydaných témuž příjemci. V archivu středověkém jsou
[21]	totiž uloženy též listiny, určené rozličným příjemcům,
[22]	které však přesto souvisí organicky s ostatním materiá-
[23]	lem archivním, neboť se dostaly do archivu jako důsledek
[24]	právních jednání osoby, jíž archiv náležel, nechať byla
[25]	to osoba právnická anebo fysická. Hledíce k tomu, ne-
[26]	mohli bychom nikdy podle strohého principu prove-
[27]	nienčního zrekonstruovati starý archiv listinný. Listiny
[28]	»cizí provenience« by pak nesměly býti uloženy v archi-
[29]	vu, do něhož se dostaly na základě právního jednání. Na-
[30]	opak bylo by nutno uložiti je tam, kam byly zaslány
[31]	4) Congres internat. des archivistes et bibliothécaires, Bruxelles
[32]	1910; Actes.
[33]	1) Vittani, Collezioni e musei negli archivi. (Annuario del r
[34]	Archivio di Stato in Milano.)
[35]	13) Výjimky připouští jen ve skrovné míře. Nenamítá na př. ni-
[36]	čeho proti tomu, jsou-li nejstarší »pergameny« nějakého archivu za-
[37]	řazeny v chronologickém pořadí do jedné skupiny. Po mém soudu
[38]	však ie neméně důležité zjistiti archivní provenienci i těchto nej-
[39]	starších písemností. Neistarší listiny státního archivu vídeňského
[40]	(Repertorium I.) náleží starému archivu babenberskému, archivům
[41]	kláštera brixenského, klástera Góss ve Štýrsku, sv. Zena ve Veroně,
[42]	sekovského, svatopavelského v Korutanech, viktrinského, millstadt-
[43]	ského aj. v

Text view • Facsimile