EN | ES |

Facsimile Lines

1169


< Page >

[1]
21

[2]
svého též zvláštní název; Prómonstrati. !) Też mezi opatem a proboštem by]
[3]
veliký rozdíl, a hodnost opatská, s níZ bylo ve spojení svěcení a též jakési
[4]
odznaky,?) pokládala se tehdy všeobecně za vyšší. Není tedy divu, že i řád
[5]
prémonstrátský po toužil. Dle bully papeže Eugena III. z r. 1145% měl
[6]
míti řád jen samé opaty, arcibiskupové a biskupové dostali pokyn, proboštům
[7]
řádu udíleti svěcení opatské. Odtud sluly všecky nově založené klášterní
[8]
osady hned od počátku opatstvími, tak zejména vesměs v našich zemích
[9]
(Strahov, Litomyšl, Želiv, Hradiště atd.), kdežto titul probošta přešel zne-
[10]
náhla na představené duchovní *) v klášteřích panenských. Jen některé
[11]
cirkarie setrvaly při hodnosti proboštské ve všech klášteřích, tak v Německu
[12]
(ne všude), Polsku a Uhřích, avšak v nejpřísnějším slova smyslu v Sasku.*)

[13]
Roht míní, že Oldřich přísněji dbal starých pravidel a zvyků řádo-
[14]
vých, nazývaje se jen proboštem, a že jednal tímto svědomitěji, nežli třeba,
[15]
także mu to vyložiti jest za velikou skromnost.®) Pozoruhoden jest též
[16]
nadpis listů v kodexu arnsteinském, kdež Oldřich nazývá se mistrem (wa-
[17]
gister); v listé jeho k Hugovi, opatu v Prémontré,*) přichází též mistr Otto
[18]
(probošt v Kappenberce 1136—1156). Ze by snad název ten s titulem
[19]
některých představených jeptišek v panenskÿch klästefich (mistrynè, ma-
[20]
gistra)®) n&jak ve spojení stál, nelze pomyśleti, zdá se býti spíše titul
[21]
učený a vědecký.

[22]
V r. 1155 připomínají se v listinách Godírid a Eppo, bratří Oldři-
[23]
chovi, jakožto svědci, oba laikové. % Nějaká neteř jeho byla v nejmenova-
[24]
ném panenském klástete.!?)

[25]
!') Henrion-Fehr, Die Geschichte der Mónchsorden I. 148. (Tübingen 1845);
[26]
P. Madelaine, Histoire de saint Norbert 'Liege 1886) str. 179.—198.) a 296. 304.

[27]
*) První opati nenosili odznaků, patřících toliko biskupům (prstenu a infule),
[28]
nýbrž toliko berlu, jakožto znamení jurisdikce svojí nad kláštery.

[29]
*) Le Paige, l. c. str. 626.

[30]
*) Ti sluli někdy též jen pfevofi (prior), zvláště v menších klášteřích. Časem
[31]
dosáhli i takoví probošti panenských klášterů odznaků pontifikálních, na . v Doksa-
[32]
nech a Chotěšově v Čechách, v Kounicích na Moravě, v Czarnowanzi ve Slezsku atd.,
[33]
v předešlém století dokonce i titulu opatského.

[34]
*) Winter, I. c. Proboštům, kteří titul svůj zaměniti chtěli, udílely jenerální
[35]
kapitoly v Prémontré titul opatský, na . ve Schláglu v Hor. Rakousích, Perneku
[36]
v Dol. Rakousích a j. Cf. též Žák, Der heil. Norbert (Vídeň 1900) str. 122.

[37]
v) Čtvrtý nástupce jeho, Albert, nazývá se již opatem steinfeldským r. 1185.
[38]
(Lacomblet, l c, I. str. 328.) V Arnsteiné slul již druhý představený, Eustach
[39]
(1151 1180), opatem.

[40]
*) Roth, I. c. &. 39. str. 286.

[41]
*) Titul »mistryné« byl ve mnohých konventech prémonstrátek dlouho v uží-
[42]
vání. V českých klášteřích nebyl znám, a zde přicházejí jako představené jen převorky.
[43]
Některé představené, na . v Polsku a ve Španělsku, domohly se titulu abatyše. Mi-
[44]
stryně udržely se v některých německých klášteřích do sekularisace. Du Cange,
[45]
Glossarium mediae et infirmae latinitatis (Paříž 1840—1850, IV. 182. uvádí při slově
[46]
»magistra« abatyie fádu sv. Augustina. Řeholí sv. Augustina řídí se, jak známo, též řád
[47]
prémonstrátský.

[48]
*) Mittelrhein. Urkundenbuch II. 30.

[49]
19) Roth, I. c. . 13. str. 268.


Text viewFacsimile