[1] |
|
---|
[2] |
svého též zvláštní název; Prómonstrati. !) Też mezi opatem a proboštem by]
|
---|
[3] |
veliký rozdíl, a hodnost opatská, s níZ bylo ve spojení svěcení a též jakési
|
---|
[4] |
odznaky,?) pokládala se tehdy všeobecně za vyšší. Není tedy divu, že i řád
|
---|
[5] |
prémonstrátský po ní toužil. Dle bully papeže Eugena III. z r. 1145% měl
|
---|
[6] |
míti řád jen samé opaty, arcibiskupové a biskupové dostali pokyn, proboštům
|
---|
[7] |
řádu udíleti svěcení opatské. Odtud sluly všecky nově založené klášterní
|
---|
[8] |
osady hned od počátku opatstvími, tak zejména vesměs v našich zemích
|
---|
[9] |
(Strahov, Litomyšl, Želiv, Hradiště atd.), kdežto titul probošta přešel zne-
|
---|
[10] |
náhla na představené duchovní *) v klášteřích panenských. Jen některé
|
---|
[11] |
cirkarie setrvaly při hodnosti proboštské ve všech klášteřích, tak v Německu
|
---|
[12] |
(ne všude), Polsku a Uhřích, avšak v nejpřísnějším slova smyslu v Sasku.*)
|
---|
[13] |
Roht míní, že Oldřich přísněji dbal starých pravidel a zvyků řádo-
|
---|
[14] |
vých, nazývaje se jen proboštem, a že jednal tímto svědomitěji, nežli třeba,
|
---|
[15] |
także mu to vyložiti jest za velikou skromnost.®) Pozoruhoden jest též
|
---|
[16] |
nadpis listů v kodexu arnsteinském, kdež Oldřich nazývá se mistrem (wa-
|
---|
[17] |
gister); v listé jeho k Hugovi, opatu v Prémontré,*) přichází též mistr Otto
|
---|
[18] |
(probošt v Kappenberce 1136—1156). Ze by snad název ten s titulem
|
---|
[19] |
některých představených jeptišek v panenskÿch klästefich (mistrynè, ma-
|
---|
[20] |
gistra)®) n&jak ve spojení stál, nelze pomyśleti, zdá se býti spíše titul
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
V r. 1155 připomínají se v listinách Godírid a Eppo, bratří Oldři-
|
---|
[23] |
chovi, jakožto svědci, oba laikové. % Nějaká neteř jeho byla v nejmenova-
|
---|
[24] |
ném panenském klástete.!?)
|
---|
[25] |
!') Henrion-Fehr, Die Geschichte der Mónchsorden I. 148. (Tübingen 1845);
|
---|
[26] |
P. Madelaine, Histoire de saint Norbert 'Liege 1886) str. 179.—198.) a 296.— 304.
|
---|
[27] |
*) První opati nenosili odznaků, patřících toliko biskupům (prstenu a infule),
|
---|
[28] |
nýbrž toliko berlu, jakožto znamení jurisdikce svojí nad kláštery.
|
---|
[29] |
*) Le Paige, l. c. str. 626.
|
---|
[30] |
*) Ti sluli někdy též jen pfevofi (prior), zvláště v menších klášteřích. Časem
|
---|
[31] |
dosáhli i takoví probošti panenských klášterů odznaků pontifikálních, na př. v Doksa-
|
---|
[32] |
nech a Chotěšově v Čechách, v Kounicích na Moravě, v Czarnowanzi ve Slezsku atd.,
|
---|
[33] |
v předešlém století dokonce i titulu opatského.
|
---|
[34] |
*) Winter, I. c. Proboštům, kteří titul svůj zaměniti chtěli, udílely jenerální
|
---|
[35] |
kapitoly v Prémontré titul opatský, na př. ve Schláglu v Hor. Rakousích, Perneku
|
---|
[36] |
v Dol. Rakousích a j. Cf. též Žák, Der heil. Norbert (Vídeň 1900) str. 122.
|
---|
[37] |
v) Čtvrtý nástupce jeho, Albert, nazývá se již opatem steinfeldským r. 1185.
|
---|
[38] |
(Lacomblet, l c, I. str. 328.) V Arnsteiné slul již druhý představený, Eustach
|
---|
[39] |
|
---|
[40] |
*) Roth, I. c. &. 39. str. 286.
|
---|
[41] |
*) Titul »mistryné« byl ve mnohých konventech prémonstrátek dlouho v uží-
|
---|
[42] |
vání. V českých klášteřích nebyl znám, a zde přicházejí jako představené jen převorky.
|
---|
[43] |
Některé představené, na př. v Polsku a ve Španělsku, domohly se titulu abatyše. Mi-
|
---|
[44] |
stryně udržely se v některých německých klášteřích až do sekularisace. Du Cange,
|
---|
[45] |
Glossarium mediae et infirmae latinitatis (Paříž 1840—1850, IV. 182. uvádí při slově
|
---|
[46] |
»magistra« abatyie fádu sv. Augustina. Řeholí sv. Augustina řídí se, jak známo, též řád
|
---|
[47] |
|
---|
[48] |
*) Mittelrhein. Urkundenbuch II. 30.
|
---|
[49] |
19) Roth, I. c. €. 13. str. 268.
|
---|