EN | ES |

Facsimile Lines

1169


< Page >

[1]
35

[2]
livá péče biskupova o klášterní ústavy, svěřené úřadu jeho. Oldřich děkuje
[3]
oddaně za to pozvání, ale nemůže mu pro chorobu svou vyhověti. Ze
[4]
slov jeho vane jakási obava o biskupa ve světských vécech jeho (inter
[5]
mundi huius turbines, inter procellas presentis vite incolumem), co£ lze
[6]
snadno pochopiti.

[7]
Jiný list Oldřichův (č. 11.), psaný biskupu Danielovi, obsahuje ráznou
[8]
odpovéd (lectis litteris caritatiis vestre) na žádost biskupovu o ponechání
[9]
jakéhosi řeholníka prémonstrátského mimo klášter. List ten jest stručný
[10]
a řízný, záležitosť jeho tatáž, jako v listě (č. 10.) k opatu Gezovi na Strahov.
[11]
Oldřich dokazuje, že žádá biskup od něho něco, co naprosto jest proti
[12]
pravidlům řádovým, jež nedovolují bratřím prémonstrátským přebývati jinde
[13]
než v klášteřích řádu toho nebo na statcích jemu patřících. A že biskup
[14]
posud u sebe měl bratra řeholního, jménem R., trpěl to Oldřich jen
[15]
ze zvláštní úcty a lásky ku vznešenému příznivci řádu, což však nyní mělo
[16]
přestati. Jak se zdá, jde tu vůbec o tohoto bratra R., jenž snad dlel od
[17]
nějaké doby na dvoře biskupském a jejž by byl Daniel rád podržel u sebe,
[18]
kdyby proti tomo nebyl se opřel Oldřich jako protivník přání toho, obá-
[19]
vaje se při světských zájmech biskupových o duševní blaho řádového toho
[20]
bratra. Jak z jiného listu (č. 10.) patrno, předpokládá Oldřich přítomnost
[21]
biskupovu v Praze, a tak bude listy oba (č. 10. i 11.) položiti před r. 1158.,
[22]
rok výpravy české do Vlach.

[23]
Za moudré správy opatů udržel se řád prémonstrátský i po smrti
[24]
biskupa Daniele (1167) na výši slávy své a měl všude v klášteřích svých
[25]
veliký počet bratří. Podotknouti sluší, že několik prémonstrátů strahovských
[26]
doby této dospělo i mezi vyšší duchovenstvo, ano povýšeno bylo dokonce
[27]
na biskupský stolec v Praze, tak na . Gothard (umřel před svěcením
[28]
10. března 1168.), Bedřich (f 31. ledna 1179.); Valentin (f 6. února
[29]
1182.) a Daniel II. (j 30. března 1214.). Biskup Jindřich Břetislav (1+ 1197.)
[30]
a někdejší arcibiskup solnohradský Vojtěch (j 1200.) byli chovanci klá-
[31]
štera strahovského. Také v Olomouci povolána byla celá řada prémon-
[32]
strátů strahovských za biskupy, a to po smrti Zdíkově (f 1150.) Jan IIL
[33]
(1151.—1157.), Jan IV., dotud opat v Litomyšli, (1157.—1172.), Dětleb
[34]
(1172.—1181.), Pelhfim (1182.—1184.), Kajim (1184.—1194.) Engel-
[35]
bert (1194.—1199.) a Jan V. Bavor (1199.—1201.) Proto chválí právem
[36]
všichni spisovatelé souvěcí i pozdější slávu kláštera strahovského, a Du-
[37]
bravius !) nazývá jej semeništěm biskupů.

[38]
Jeden z listů Oldřichových (č. 8.) zaslán jest Janovi, biskupu morav-
[39]
skému, týkaje se záležitosti opata Rainera, o němž později promluvíme.
[40]
Jest to záležitost choulostivá, jež obsažena jest ještě ve dvou předcházejí-
[41]
cích listech (č. 5. a 7.). Ale nesnadno jest dokázati, kterému biskupovi
[42]
Oldřich list svůj psal, a proto neurčitou jest i doba, kdy se tak stalo.
[43]
Z listu samého dovídá se čtenář toliko o blahopřání starostlivého probošta

[44]
) Hist. Bohem. L. 12.
[45]
3*


Text viewFacsimile