[1] |
spatřil, a nic neřekl, až jeliž bylo po (v) obědě na králově
|
---|
[2] |
dvoře.
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
Král vece: „Sibyla! Pověz mi, co's tiem mienila, Ze's se
|
---|
[5] |
ninü přes to dřevo nešla?“ A ona jemu povédé řkúci: „Věz,
|
---|
[6] |
králi, ze se má dietě naroditi ještě na tento svět z Panny, a
|
---|
[7] |
to má na tom dřevě umřicti, a má mnohému člověku z nüze
|
---|
[8] |
pomoci, kterýž veň bude věřiti i také Panně, matce jeho.“
|
---|
[9] |
|
---|
[10] |
Král vece: „Sibyla! pověz mi, kde's tu midrost vzala?
|
---|
[11] |
Chtěl bych, by mi ji povédala.^ Tehdv ona k tomu od-
|
---|
[12] |
povědě: „Toť já zajisté tobě povědě, že jednu hvězdu vi-
|
---|
[13] |
dím na nebi krásnú a kříž, aneb jeden okršlek; a v tom
|
---|
[14] |
okršiku vidím jednu děvečku a jedno děťátko, a mnohé mi-
|
---|
[15] |
sterné véci, kteréz jsü ini od Boha zjeveny.*'
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Teldy Saloniun jie dále otázal, řka: „A vies-li, kdy se
|
---|
[18] |
to dietě narodí, a kterak jemu jméno jpřezdějí?“ Sibyla
|
---|
[19] |
jemu odpovědě iküci: , Jat 10 beze všeho false dobře viem,
|
---|
[20] |
že bude člověk a pravý Buon, a bude nazván Jesus Kristus,
|
---|
[21] |
A ten budc uéiti lidi na zemi, kterak by měli býti živí věčně
|
---|
[22] |
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
„A on bude přikazovat: ustanovenie nová a přikázanie
|
---|
[25] |
mnohá a potom veň lid veliký uvěří, a následovati jeho budú
|
---|
[26] |
i učenie jeho. A potom jméno jeho a jelio bozstvie bude
|
---|
[27] |
ve vsech zemiech rozhlášeno, a bude buoh modlící a ctící;
|
---|
[28] |
a oč nčho bude kresťanstvo rozmnoženo, ale židovstve bnde
|
---|
[29] |
potlačeno, tak že notom žádného krále ani ciesaře nikdy viec
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
|
---|
[32] |
To uslyšav král, zdála se jemu ta řeč rúhavá aneb klá-
|
---|
[33] |
26
|
---|