| [1] |
německých (A. A. L.), kterýžto způsob nalézá se již v oněch
|
|---|
| [2] |
sibylinských řeckých zpěvích, se v českém opakuje a j. Sesta-
|
|---|
| [3] |
víme-li jména tato, dovíme se přibližně, kdy proroctví toto
|
|---|
| [4] |
sepsáno bylo; nebo můžeme, nalézáme-li v takovém pro-
|
|---|
| [5] |
roctví nějakou událost uvedenou jako budoucí, mysliti si,
|
|---|
| [6] |
že současně s ní prorcctvi jest sepsáno. Mluví se zde o krá-
|
|---|
| [7] |
lích německých: Adolf Nasavsky (1202—1208), Albrecht (1298
|
|---|
| [8] |
—1308), Ludvik Bavorsky (1310—1346), Fridrich Krásný (1310
|
|---|
| [9] |
—1330), Jindřich Lucemburský (Heinrich) (1308-—1310) Ka-
|
|---|
| [10] |
rei 1V. (1346—1378). Padá původ toho nejspíše do časů
|
|---|
| [11] |
Karla IV., o čemž i udání r. 1400, jakožto konce světa, zdá
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Dle tohoto proroctví sepsáno bylo jiné se zvláštním zřete-
|
|---|
| [14] |
lem k zemi České, které snad nejprve v prose, potom na
|
|---|
| [15] |
způsob písniček ve verších častěji vydáváno bylo.
|
|---|
| [16] |
Mimo to máme ještě proroctví Slepého mládence. Ze-
|
|---|
| [17] |
mě česká v minulosti své měla pověstnou svou prorokyni,
|
|---|
| [18] |
Libuši, o níž kronikář Kosmas vyznává, že byla věštkyní;
|
|---|
| [19] |
též i v prorociví přeloženém vykládá se Sibyla delfická „pra-
|
|---|
| [20] |
vým jménem Libuše'““. V Zelenohorském rukopise pak se praví,
|
|---|
| [21] |
že na soudě zemském byly „věščby vitezovy**. Pověst o Libuši
|
|---|
| [22] |
dí, že prorokovala o zemi České před smrtí svou; též manžel
|
|---|
| [23] |
{ей Přemysl, když od pluhu odcházel na stolec knížecí,
|
|---|
| [24] |
prorokoval o potomstvu svém, jak Dalimil udává:
|
|---|
| [25] |
Suchá ctka jest znamenie
|
|---|
| [26] |
mého chlapieho rozenie,
|
|---|
| [27] |
ale žeť jest brzo vzkvětla,
|
|---|
| [28] |
jakoz vám Lubuse rekla:
|
|---|
| [29] |
mój rod z chlapieho porada
|
|---|
| [30] |
dojde královského řáda.l)
|
|---|
| [31] |
1) Jest i némecké proroctví Libusino: (Diese Prophezeihung
|
|---|
| [32] |
der Libuscha ist zu Satz in Bóhmen funden worden im Jahr
|
|---|
| [33] |
1260). Srovn. Mittheilungen des nordbóhm. Excursionsklubs,
|
|---|
| [34] |
roc. 13. (1890) str. 325.
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
v
|
|---|
| [37] |
3
|
|---|
