| [1] |
216 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
|
|---|
| [2] |
quae minae, quae pollicitationes? Sed quid, singulane persequar? Prius me dies et
|
|---|
| [3] |
carta et atramentum deficerent, quam ex te de te inquirendi vel cupiditas vel materia.
|
|---|
| [4] |
Nit tamen modus in rebus, ut suadet ille, et hoc tantum ad exhibendum indicium
|
|---|
| [5] |
faciam, non ad explementum eorum, quae apud te depromere in animo erat, si con-
|
|---|
| [6] |
venisse datum fuisset; neque te tam multis obruere fas est, quem ad singula respon-
|
|---|
| [7] |
deré cupio, atque ita cupio, ut non prius mihi satisfieri posse existimem, quam ubi
|
|---|
| [8] |
tui et rerum tuarum imaginem in litteris expressam videro. Sie enim, quae mihi
|
|---|
| [9] |
erepta fuit, ex conspectu tuo voluptatem quodammodo restitutam et refectam iri sentio.
|
|---|
| [10] |
De me ut quoque aliquid dicam, vivo ego Dei benignitate et valeo, studiis
|
|---|
| [11] |
necessariis et occupationibus ut plurime intentus, aliquando tamen ad amicos com-
|
|---|
| [12] |
ico, sed rarius. Nuper Cossumbergae interfui exequiis consánguineae meae, loci
|
|---|
| [13] |
dominae, ne filius ipsius a propinquis maternis plane desertus videretur, nam alii
|
|---|
| [14] |
propter imminentes iudiciorum Brunensium dies adesse non potuerunt. léso solus
|
|---|
| [15] |
omnium vicem subii. Sed frustra illi cauti, nam et nostri senatores vacationem sibi
|
|---|
| [16] |
sumpserunt aà forensibus operibus ob vacuitatem, ut inaudivi, muneris praetorii.
|
|---|
| [17] |
Habui nuper litteras ab Amando, quibus inclusum fuit praescriptum vel, si
|
|---|
| [18] |
mavis, formula confessionis, qua rex et ordines Angliae superstitionis pontificiae
|
|---|
| [19] |
innumeris erroribus, quos peculiariter recensent, renuntiarunt. Fam ad te misissem,
|
|---|
| [20] |
nisi mihi persuasum esset iam te illam aliunde accepisse. Ex Hungaria nihil, magno-
|
|---|
| [21] |
pere frequens tamen sermo est de hostilibus copiis et numero et virtute non magnis.
|
|---|
| [22] |
Illi viderint, qui nobis invigilant, et qui nos. ex[s]ugunt. Deus autem, summus omnium
|
|---|
| [23] |
rerum moderator et rector, omnia dirigat ad sanctissimi nominis sui gloriam et
|
|---|
| [24] |
nostram nostrorumque salutem, cui te et tua atque adeo nos omnes ex animo com-
|
|---|
| [25] |
mendo. Vale, nobilissime Dudovici, compater carissime. lossicio pridie Kal. Oct. 1603.
|
|---|
| [26] |
Kone. v knih. Bludov. IV—3881 fol. 68 b. č. 85.
|
|---|
| [27] |
622. Štěpánu Illésházymu: žádá ho, aby mu oznámil, jak se mají jeho záležitosti. Zde
|
|---|
| [28] |
žije se způsobem obvyklým, přemnozí žijí v bezpečí, nestarajíce se o nic: zvyk stává se znc-
|
|---|
| [29] |
náhla přirozeností. Sám zhroucen častými a dlouho trvajícími chorobami a starostmi, mysl svou
|
|---|
| [30] |
oživuje domácím zaměstnáním. Bohu poroučí vlast, sebe i všecky ostatní. — Na Rosicích
|
|---|
| [31] |
1. října 1603. Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 68 č. 36.
|
|---|
| [32] |
623. Pánu de Beaugy: omlouvá se, že zaměstnán jsa svým soudem v Praze, nemohl
|
|---|
| [33] |
psáti; ujišťuje ho o své úctě a svém přátelství; prosí za doporučení Ancelovi a za zprávy ode
|
|---|
| [34] |
dvora Francouzského. — Na Rosicích 1. ríjna 1003. Kone. france. v knih. Blud. VI—3881
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
624. Jeronymovi Bonacinovi: doufá, že peníze 3000 dolarů již dostal; křesla objednaná
|
|---|
| [37] |
mají býti z ořechového dřeva, sedadlo nevyřezávané. — Na Rosicích 17. října 1603. Konc.
|
|---|
| [38] |
vla$sky v knih. Blud. 3881 f. 69 č. 38.
|
|---|
