Facsimile Lines

1127

Page

[1]	Úvod vydavatelův. XVII
[2]	editor připomíná, jaká učinil opatření při vydání listův, a končí: „Listy Zerotinovy jsou
[3]	obrazem nejslavnější doby duchové vzdělanosti v národu českém, jsou vzorem slohu klas-
[4]	sického a čistoty jazykové, jsou výrazem vznešených myšlenek muže nad jiné vrstevníky všemi
[5]	dary ducha a srdce vynikajícího, jednoho z těch geniů, kteří jen zřídka kdy na svět přicházejí.“
[6]	Svazek druhý dopisúv českých vydaný 1871 obsahuje listy z r. 1598 čísel 163 a z r.
[7]	1605 č. 482 s úvodem, v němž vyznačeny jsou události z Žerotínova života v téže době, a konečně
[8]	svazek třetí vydaný 1872 s listy z roku 16406 čísel 94, z r. 1610 č. 1, z roku 1612 čísel 120,
[9]	opět s uvedením událostí z těchže let. Třetím svazkem vydávání českých listů bylo zastaveno.
[10]	Nejnovóji I. 1899 vytiskl Dr. Jan Schulz v „Zeitschrift des Vereins für die Geschichte
[11]	Mährens und Schlesiens“ nëkolik listů německy psaných: „Neue Briefe K. Z. an Hartwich von
[12]	Stitten 1610—12“ ze státního archivu v Berlíně.
[13]	Dotud uvefejnéno na 1350 čísel korespondence Žerotínovy. \| Mnohem však větší část
[14]	a také obsahem mnohem důležitější listy zů-távaly nepoznány, zakryty.
[15]	Když léta 1890 připravoval jsem listy paní Kateřiny z Žerotína do tisku, pomýšlel
[16]	jsem na to, jak by korespondence Žerotínova pro všechny možné případy mohla býti v opisech
[17]	nebo i uveřejněním zachována. Vzácnou liberálností a příznivou náklonností Jeho Kxcellencí
[18]	vysokorodého pána, pana Karla z Zierotina, nyní místodržícího markrabství Moravského, bylo
[19]	mně možné záměr takový uskutečňovati, že rukopisy Žerotínské byly mi ad personam z rodin-
[20]	ného hraběcího archivu v Bludově do Prahy pujčovány. I dal jsem na svůj náklad opisovati
[21]	celou řadu listů Žerotínových z doby předbělohorské. Když brzy na to l. 1892 nastoupil jsem
[22]	v úřad zemského archiváře, bylo vedle jiných také přední mou starostí a péčí, aby korespon-
[23]	dence Ž. mohla býti opsána pro archiv zemský. Vyprosil jsem si opětně při Jeho Excellencí,
[24]	aby rukopisy byly mně do Prahy zasílány. Mezi tím mluvil jsem s archivářem moravským
[25]	p. V. Brandlem o dalším vydávání listů, kterýž když prohlásil, že v tisku korespondence nebude
[26]	pokračovati, projevil jsem mu svůj úmysl, že s jeho vědomím přivedl bych zbývající ještě část
[27]	na světlo. Po přátelském dohodnutí započal jsem se vší horlivostí s prací. Prozkoumal jsem
[28]	všechny kodexy listů Ž., jichž nalézá se v Bludově dvacet, a sice sign. VI. 3870 (z let 1621
[29]	az 1634), VI. 5873 (1626—1636), VI. 3874 (1615—1619), VI. 3881 (1598—1612), VI.
[30]	3883 (1630—1632), VI. 3884 (1596—1612), VI. 3855 (1607—1612), VI. 4134 (1591
[31]	aż 1592), VI. 4135 (1596 —1598), VI. 4156 (1634—1635), VI. 4137 (1628—1629), VI.
[32]	4138 (1605), VI. 4139 (1630), VI. 4140 (1613—1614), VI. 4141 (1596), VI. 414?
[33]	(1628—1631), VI. 4143 (1616 —1636), VI. 4144 (1632—-1633), VI. 4145 (1632--1638), VI. 4146
[34]	(1609—1620).
[35]	Po celou řadu let opisována v archivě zemském celá registra, současné opisy českých,
[36]	německých, latinských listův (z některých jako ze „Sirotčích a Všelikých obecných listův“
[37]	vyznačil jsem jen několik čísel), pri kteréž práci byli jako kopisté ucastni pp. Spévicek,
[38]	Smetanay, Hepnar a Fabian; kolacionování a regestování obstarávali vedle jiných úředních
[39]	funkcí p. t. úřadníci při archivu zemském, koncipisté pp. Dr. V. Nováček a H. Kollmann.
[40]	Bylo-li při zhotovení těch opisů zapotřebí bedlivé pozornosti, bylo jináče při opisování kodexu
[41]	zhateného č. 3881, jenž obsahuje koncepty listů Ž. od 1598—1612 latinských, německých,
[42]	a současně opisy dopisů vlašských a francouzských. Všech kusů v tom rukopisu jest 900,
[43]	z nichž uveřejnil Monse 12, a pozůstalost Chlumeckého 250. Všechny vlastnoruční koncepty
[44]	Zerotinovy psány jsou písmem drobným a těžko čitelným pro nemalý počet oprav i škrtů.
[45]	Archiv Český XXVII. 111

Text view • Facsimile